Martin Zdráhal je studentem učitelství historie a nadšeným rekreačním jezdcem. Obě své záliby spojuje při tvorbě digitálního obsahu na Instagramu, kde pod nickem Budoucí učitel dějepisu propaguje historii formou zábavných příspěvků a kvízů. Aktuálně ho sleduje přes 24 600 lidí. K jezdectví se influencer přichomýtl náhodně. Byli to ale právě koně, kteří v něm probudili studijní zájem o Napoleonské války, kterými se nyní zabývá primárně.
Co přišlo dřív? Historie, nebo koně?
Jezdím zatím krátce, asi dva roky. V rámci pedagogické praxe jsem měl za úkol doučovat. Mohl jsem si doučované dítě vybrat ze seznamu podle místa bydliště, bohužel jsem to zjistil až pozdě, kdy byla všechna místa poblíž Brna rozebrána spolužáky. Na mě zbylo doučování angličtiny dítěte, které bydlelo v odlehlé vesnici, která je shodou okolností uprostřed Slavkovského bojiště. Jeho rodiče se mě zeptali, jestli mám rád koně a zda bych chtěl u nich začít jezdit. Nabídku jsem přijal, a z počátečního zklamání se tak vyklubala spousta skvělých zážitků.
Zmínil jsi Slavkovské bojiště. Jak blízko máš k Napoleonovu období, jakožto budoucí historik?
Je mé oblíbené, při studiu se na Napoleona hodně zaměřuji. Byl i tématem mé bakalářské práce, k čemuž mě z části přivedla právě možnost poznat tahle historická místa z koňského hřbetu. Troufám si říct, že bojiště mám zmapované lépe než Napoleon v předvečer bitvy.
Napoleon snad nebyl v tomhle směru pečlivý?
Den před bitvou projížděl bojiště velmi důkladně, což je jedním ze specifik Bitvy u Slavkova. O terénu věděl vše, mapoval ho až do ranních hodin. Taky tam málem došlo k neštěstí, když skoro padl do zajetí kozáků. Ale co se týče celkového času stráveného na bojišti na koňském hřbetu, nad Napoleonem vyhrávám.
Jsi i lepším jezdcem? Tedy, nemáš na rozdíl od něj prošoupané kalhoty?
Kalhoty drží, takže možná ano. Napoleon neuměl jezdit moc dobře. Tehdy bylo sice naprosto klíčové, aby člověk – a voják především – uměl jezdit. Tehdejší příslušníci jezdectva byli na úrovni dnešních špičkových sportovců. Napoleon byl průměrný, ale určitě měl naježděno víc než já.
Máš na bojišti oblíbené místo?
Rád jezdím k pomníku věnovanému padlým koním. Je to velmi hezky zpracovaný monument koně.
Kolik koní tehdy padlo?
Více než šest tisíc. Takový pomník si tedy bezpochyby zaslouží, a také ho dostali, i když docela nedávno.
Čtěte také: Napoleon Bonaparte: geniální stratég a mizerný jezdec
Na sociálních sítích pravidelně sdílíš historické zajímavosti a tvoříš vzdělávací kvízy. Snažíš se popularizovat historii?
Určitě ano, zároveň se snažím své fanoušky připravit na maturitu a zvládat studium. V začátcích jsem nahrával vlastní materiály k maturitě i vysokoškolským zkouškám, protože tyhle věci se na internetu velmi dobře prodávají – bohužel, většinou jsou dost nekvalitní. To jsem chtěl změnit, a vlastní materiály jsem tam umístil s volným přístupem. Pokračoval jsem sdílením svého studijního života, což dělám doteď.
Je tvoje tvorba zdrojem příjmu?
Z profilu peníze nemám, zdrojem nějakého obohacení jsou mi jen občasné spolupráce. Za tři roky jsem měl dvě od jedné firmy, která prodává jazykové kurzy pro samouky. Jelikož sám studuji učitelství angličtiny, přišlo mi dobré to mezi moje sledující šířit.
Historický obsah často propojuješ s koňmi...
Nedávno jsem udělal průzkum a zjistil jsem, že mám mezi sledujícími překvapivě hodně lidí, kteří jsou sami koňáci – přihlásily se jich stovky. Snažím se tomu přizpůsobovat. Vydávám obsah o nejslavnějších koních historie, ale i střípky z mého skromného jezdeckého života. Ty mívají zpravidla velké množství kladných reakcí.
Zrovna plánuji velký blok příspěvků ve spolupráci s další influencerkou, který se bude obsáhleji věnovat dějinám koní. Od domestikace, přes způsoby využívání koní, až do současnosti. Myslím, že koně mají v historii stěžejní roli, protože – jak řekl Napoleon – bitvy bez jezdectva jsou bitvami bez výsledků.
S koňmi se ale setkáváš také v pracovním životě.
Jsem příležitostným údržbářem v Equine Sport Centre, kam docházím přes letní prázdniny. Rozvážím seno, slámu, čistím a stelu boxy. Firemní oblečení mě inspirovalo i k produkci vlastního merche, který jednorázově posloužil k tomu, aby mě moji sledující měli možnost podpořit. Je na něm design koně, protože právě tím jsem se mohl do vkusu svých fanoušků trefit asi nejlépe.
Foto: archiv Martina Zdráhala
Komentáře nejsou povoleny.