Českem na koňském hřbetu: Rytířský souboj

V dalším čísle cestopisného seriálu putujícího napříč Českou republikou se podíváme do severních Čech, přesněji tedy do Ústeckého a Libereckého kraje. Tyto kraje jsou proslulé především krásnou přírodou a různorodou krajinou, která obsahuje řadu jevů a útvarů jedinečných v celostátním měřítku.

https://www.ceskatelevize.cz/porady/13653368833-ceskem-na-konskem-hrbetu/221562260410001/

Hipostezky

V severních Čechách se hipostezky, na rozdíl od jiných krajů, příliš nenacházejí. V minulosti se snaha o vytvoření několika páteřních hipostezek a jezdeckých okruhů na severu Čech nesetkala s pochopením ze strany vlastníků pozemků a cest, kteří příliš nestáli o znečištění svých pozemků koňskými exkrementy. Nadšenci tohoto kraje tedy častěji pro své vycházky volí lesní cesty, turistické stezky nebo polní trasy.

Hrad Kost

Jedním z klenotů Českého ráje je nejzachovalejší gotický hrad Kost. Díky přilehlému rybníku, jež znemožňuje jeho obléhání, získal hrad Kost výraznou výhodu při snahách o jeho dobytí. Zajímavostí hradu Kost je, že nikdy nebyl příliš zabydlen koňmi. V hradních stájích, jejichž půdorys na nádvoří můžeme dnes ještě vidět, bylo ustájeno od tří do maximálně pěti koní a zbytek prostoru obývala hospodářská zvířata pro práci či jako zdroj potravy.

V období středověku byl kůň považován za velmi drahé zvíře na to, aby se řadilo mezi hospodářská a tedy i spotřební zvířata. Ne jinak tomu bylo i s vojáky, kteří tyto koně sedlali – i vojáci byli pro šlechtu příliš drazí, stejně jako koně, a proto se jich na hradě pohyboval jenom omezený počet od tří do pěti.
V Čechách se ale o hrady příliš nebojovalo, jelikož i to bylo velmi časově a finančně náročné. Spíše se praktikovalo plenění přilehlých nádvoří nebo odstřižení všech obchodních cest. Díky tomu také hrad Kost nikdy nebyl dobyt. Svou funkci díky tomu také postrádala i tzv. citadela, která byla vybudována jako poslední obranný prstenec v případě obléhání. Svou výškou se rovnala pětipatrovému domu s tou výjimkou, že měla pouze jedno, tedy páté patro.

Ostatní prostor sloužil jako spižírna a zásobárna potravy na rok obléhání pro celou šlechtickou rodinu. Součástí citadely byly kádě, které sloužily jako úschova a shromaždiště dešťové vody.

Rytířské souboje

Rytířské souboje mají své kořeny ve středověku a trvají až dodnes. V dnešní době získávají na popularitě a oblíbenosti jako doprovodný program na akcích pořádaných hrady, zámky i jednotlivými organizovanými skupinami.

Rytířské souboje byly pro rytíře jistá forma hry a tréninku, která se později stala významnou událostí pro šlechtu, měšťanstvo i prostý lid. Ve spojitosti s rytířskými turnaji se v přilehlých částech města pořádaly trhy a markety, nebo doprovodný program, který si užíval lid všech společenských vrstev. Rytířské turnaje zároveň sloužily jako ukázka moci, bohatství a cti. Každý rytíř měl svého koně, což pro něj byl jeho nejcennější majetek. Tito koně sloužili pouze jako koně do válek, klání a soubojů. Pro cestování či vyjížďky měl rytíř jiného – levnějšího koně.

Rytířský kůň musel být rychlý, hbitý, obratný a snadno, jednoručně manipulovatelný – zvyklý nést těžkou hmotnost, kterou představoval plně oděný jezdec včetně výzbroje a samostatného brnění pro koně, přesahující mnohdy i 120 kg.

Obhájit svou čest se v devátém díle cestopisného seriálu pokusí i bratři Krausovi. Černého a Bílého tedy na chvíli vymění za bílého rytířského koně a tmavého rytířského koně, přičemž se utkají v několika rytířských disciplínách.

Vidět můžeme preciznost obou jezdců při napichování kroužků od standardně velkých i po ty nejmenší, nebo útok na tzv. Rollanda.

Závěrem je pokus o utkání rytířů mezi sebou. Jak to dopadlo? Nepřišel jeden z bratrů k úhoně či o koně? To můžete vidět právě v tomto díle.

O rytířských soubojích jste si mohli přečíst také v květnovém čísle našeho časopisu.

V ráji Hruboskalska se natáčela také scéna z pohádky S čerty nejsou žerty (1984).

Český ráj

V oblasti Českého ráje se nachází skalní města, romantická údolí, hrady, zámky i vhodná architektura. Je to místo, kde se natáčelo okolo 100 filmů a pohádek. Symbolem tohoto kraje je Hrad Trosky – pozůstatky hradu ze 14. století. Zřícenina se nachází na dvou čedičových skalách a přírodní národní památku vykreslují dvě věže – Panna a Baba.

Naopak nejstarším hradem tohoto kraje je bezesporu hrad Waldštejn, který byl vybudován roku 1260. I dnes na tomto hradě probíhají Středověké dny, v rámci kterých mohou vidět návštěvníci drsné rytířské souboje.

Nádherná skalní města a útvary nabízí také Hruboskalsko, jehož věže dosahují až pětapadesáti metrů. Hruboskalsko je také lezecký ráj – dodržují se zde však přísná pravidla při lezení tak, aby nedošlo k ničení a opotřebování skal.

Český ráj je ale také geologickým centrem – velmi minerologicky významná lokalita je kopec Kozákov. Nalézt zde tak můžeme acháty, jaspisy, odrůdy křemene a chalcedonu.

Na koních je tady toho tedy opravdu velká spousta k vidění!