V minulém díle jsme si pověděli, jak se může lišit krmná dávka u koní, kteří trpí onemocněním trávicího traktu, poruchou metabolismu nebo jsou citliví ke schvácení kopyt. V dnešním článku se podíváme na úpravy krmných dávek podle věku a plemene našeho koně, zároveň si posvítíme na kondici koní a způsoby, jak ji krmením ovlivnit.
■ Ovlivní plemeno mého koně to, co bych mu měl dávat do kyblíčku?
Ano a ne. Ačkoliv na trhu můžeme najít různé směsi pro jednotlivá plemena koní, opravdu znatelné rozdíly jsou vidět jen mezi krmnými dávkami pro pony (včetně minihorse) a ostatními plemeny. Čím je to způsobeno?
Většina plemen poníků původně žila v nehostinných, na živiny chudých oblastech. To vedlo k jejich typicky menšímu vzrůstu, prostředí ale navíc částečně ovlivnilo i metabolismus těchto koní. Poníci všeobecně dokážou z přijaté potravy využít živiny efektivněji, zároveň většina poníků zvládne na kilogram své tělesné hmotnosti spořádat větší množství krmení než jejich rozměrnější příbuzní. Co bylo pro poníky velkým plusem v drsných oblastech světa, stává se obrovskou nevýhodou v domácím prostředí. Většina poníků u nás tíhne k obezitě, metabolickým poruchám a schvácení kopyt, a to i přesto, že jsou chováni stejným způsobem jako ostatní plemena (která při stejném typu ustájení zmíněnými potížemi netrpí).
U poníků tedy obzvláště platí, že bychom měli být opatrní na výběr krmiv do příkrmu – většina poníků v nízké zátěži totiž příkrm ani nepotřebuje, kromě minerálních a vitaminových přípravků u nich tedy zpravidla ani není potřeba nic doplňovat.
Chovné klisny mají nejvyšší požadavky na výživu během prvních čtyř měsíců po ohřebení, je dobré výživu nepodcenit.
Pokud má váš poník nadváhu, a přesto potřebujete zvolit krmivo do kyblíčku, vybírejte krmiva nízkoenergetická (do 8,5 MJ na kg sušiny) s vysokým obsahem vlákniny. Taková krmiva se z velké části skládají hlavně z travní nebo jiné řezanky a neobsahují obiloviny. U obézních koní nicméně nezáleží jen na tom, jak moc energetické krmivo přidáváte do kyblíčku nebo žlabu. Pokud potřebujete u svého koně snížit hmotnost, obrovskou roli hraje celkový management a zátěž, to si ale povíme až za chvíli.
■ A co pohlaví koně?
Pohlaví koně hraje v krmné dávce roli zejména tehdy, pokud svého koně zařazujete do chovu. V takovém případě jsou rozdíly v individuálních dávkách pro chovné hřebce a pro chovné klisny poměrně značné. U klisen se krmná dávka navíc mění v průběhu březosti a také na začátku a konci laktace. Chovné klisny mají zdaleka nejvyšší požadavky na výživu právě během prvních čtyř měsíců po ohřebení, přesto se výživa těchto kategorií koní nezřídka podceňuje. U koní v běžné zátěži nicméně pohlaví ve složení krmné dávky nehraje roli.
■ Mění se krmná dávka s věkem koně?
Ano, největší rozdíly v krmných dávkách jsou u hříbat do dvou let věku, krmné dávky ale upravujeme i pro staré koně. Ačkoliv v praxi se toho hříbatům do kyblíčku moc nepřidává, rostoucí koně mají vysokou potřebu kvalitních bílkovin, některých aminokyselin, vitaminů a minerálů. Tyto potřeby jsou téměř ve všech případech dokonce vyšší než u dospělých koní (přepočteno na kg tělesné hmotnosti), platí to zejména u požadavků na aminokyseliny (konkrétně pro lyzin) a hrubý protein – požadavky na ně u čtyřměsíčních hříbat o hmotnosti 200 kg dosahují stejných hodnot jako u dospělého 600kg koně v lehké zátěži (1)! Tyto požadavky s přibývajícím věkem postupně klesají a u tříletých koní se ustálí.
Další změnu v krmné dávce zvažte i u koní starších 15 let. V tomto věku se doporučuje přidání přípravků pro podporu imunity (např. s obsahem vit. C a E) a zdraví pohybového aparátu.
Krmná dávka pro staré koně, kteří jsou starší 20 let, se potom nastavuje individuálně. Roli hraje především zdravotní stav, míra opotřebení zubů a také fakt, že u starších koní postupně klesá efektivita, s jakou dokáží využít živiny přijímané s potravou, takže je nutné dodávat jim více energie a bílkovin než koním v mladším věku. U starších koní je navíc velmi důležité zachovat v krmné dávce dostatek vlákniny. Pokud kůň není schopen například kvůli problémům se zuby přijímat seno v dostatečné dávce, tj. u 500kg koně minimálně 8 kg na den, musíme toto množství adekvátně nahradit sennými granulemi. Příkrm sennými granulemi nebo řezankou by přitom měl mít stejnou hmotnost, jako by mělo samotné seno. Kvůli anatomii žaludku a trávicím procesům, které se v něm odehrávají, nesmíme zároveň zapomínat na to, že koně by měli mít krmivo k dispozici nepřetržitě během celého dne. Pokud toto není možné, měli bychom krmivo podávat alespoň jednou za 2–4 hodiny, a to především vzhledem k vysokému výskytu žaludečních vředů u hladovějících koní (2).
Co bylo pro poníky velkým plusem v drsných oblastech světa, stává se obrovskou nevýhodou v domácím prostředí.
Výzvou výživy starších koní je především dodat jim dostatek energie – je to proto, že trávicí trakt starších koní už hůře využívá přijaté krmivo a kvůli tomu do organismu přechází i méně živin. Ačkoliv je v praxi poměrně běžné, že se starším koním přidává vyšší dávka obilovin, nemusí to být vždy úplně vhodné řešení, protože jak už jsme si pověděli v předchozích článcích, škrob je všeobecně pro koně hůře stravitelný. Energii ale můžeme u starších koní poměrně snadno doplňovat čistými rostlinnými oleji (řepkovým nebo lněným) nebo krmivy s vysokým obsahem tuku (lněné semínko, konopné a lněné výlisky, extrudovaná plnotučná sója a další). Pokud chceme krmit obiloviny, je vhodné jejich obilky co nejvíce rozmělnit a podávat tak, abychom trávicímu traktu co nejvíce usnadnili práci s jejich zpracováním. V neposlední řadě musíme u starších koní, podobně jako u hříbat, počítat s vyšším dávkováním minerálních a vitaminových přípravků a dále bychom měli uvážit také zvýšení dávek kvalitního zdroje proteinu.
Krmení podle kondice – hubený a obézní kůň
Před samotným výběrem krmiv pro hubeného nebo obézního koně je vhodné vrátit se k první otázce, kterou jsme si pokládali v 9. díle našeho seriálu: Má můj kůň nějaké zdravotní potíže? Snížená výživná kondice – vyhublost, nebo naopak kondice vysoká – obezita, mohou být projevem některých onemocnění trávicího traktu nebo zhoršené funkce metabolismu. Pokud zdravotní potíže vyloučíme, můžeme se podívat na výběr krmiv. Nezapomínejme ale, že na kondici může mít kromě složení krmné dávky vliv také management chovu.
Hubený kůň
U hubených koní není vždy na vině jen nedostatek krmiva. V praxi se setkávám s koňmi, kteří krmiva dostávají naopak velké množství, přesto zůstávají hubení. Proč? Odpovědí je velikost trávicího traktu koní. Trávicí trubice totiž není nafukovací a koně dokážou za den spořádat jen omezené množství krmiva. U 500kg koně je to 7,5–10 kg sušiny krmiva (*) a do tohoto množství se samozřejmě počítá jak seno, tak příkrm. Proto pokud zvýšíte dávku příkrmu do kyblíčku, zároveň snížíte množství sena, které kůň dokáže přijmout. Některá krmiva navíc mají schopnost vázat na sebe velké množství vody a tím „mechanicky“ naplnit žaludek nebo střevo. Kůň se cítí sytý, přestože sežral méně krmiva než normálně (to se může hodit u koní, kteří tíhnou k obezitě, hubení koně ale kvůli tomu sežerou o to menší množství krmiva). Jedním z takových krmiv jsou řepné řízky.
Případný příkrm sennými granulemi nebo řezankou u starých koní by měl mít stejnou hmotnost, jako by mělo samotné seno.
Řepné řízky mají výborné vlastnosti, jsou bohaté na stravitelnou vlákninu, mají blahodárný vliv na žaludeční sliznici a pomáhají rozvoji žádoucích mikroorganismů ve střevě. V příkrmu hubených koní ale mohou napáchat více škody než užitku, a to proto, že koně zasytí, zároveň ale nedodají dostatek energie. Proto řízky v praxi u hubených koní doporučuji alespoň na čas vyřadit a do kyblíčku přidat krmiva s vysokým obsahem energie. Takovým krmivem jsou už několikrát zmiňované oleje, protože na 100g své hmotnosti dodají dvakrát tolik energie než stejné množství obilovin.
Uvolněním trávicího traktu od příkrmu založeném na plnivých krmivech (to jsou už zmíněné řepné řízky, travní řezanka, konopné otruby a další nízkoenergetická krmiva bohatá na vlákninu s obsahem energie pod 8,5 MJ na kg) navíc poskytnete prostor pro vyšší příjem sena. Důkazem, že se trávicí trakt postupně uvolňuje, může být to, že vašemu koni najednou ráno nezbývá žádné seno, ačkoliv ho dávkujete stále stejně. To je určitě dobrý začátek, nezapomeňte ale dávkování sena ihned zvýšit, aby váš kůň přes noc neměl hlad (a mohl vesele přibírat). Pokud do příkrmu budete přidávat oleje, nezapomeňte na pomalé navykání – obecně se dávka zvyšuje o 50 ml za každé čtyři dny. Oleje se do krmné dávky běžně přidávají v množství od 150–400 ml denně (u sportovních koní i více).
Obézní kůň
Snížení kondice u obézních koní je dvakrát taková práce než zvýšení kondice hubeného koně. U tlouštíků je totiž často na vině nevhodný management, přístup k bohatému krmivu 24/7 a nízká nebo žádná zátěž. Pokud máte obézního koně, často vám nepomůže pouhá úprava příkrmu a změn budete muset udělat více.
V první řadě je potřeba dávkovat objemné krmivo – pokud má váš kůň k dispozici balík sena (navíc ještě bez zpomalovací sítě), u kterého celý den stojí, nemáte šanci změnit jeho kondici vyřazením 500 g müsli z příkrmu. Seno nemá smysl nijak výrazně omezovat, proto máte na výběr dvě možnosti. Seno buď dávkovat po určitých časových intervalech (např. zavěšením do menších sítí, rozvěšením po výběhu nebo po treku) nebo vybrat seno horší výživové kvality – např. propršené, seno z přestárlého porostu, naředěné kvalitní slámou; nebo můžete seno vymáčet v síti po dobu alespoň 15 minut (čímž ztratí část živin a energie).
Pokud má váš kůň po celý den k dispozici bohatou pastvu, je potřeba upravit i pastevní management. Ohledně pastvy by se dala napsat samostatná kniha, obecně ale u obézních koní bude potřeba pastvu omezovat a dávkovat – pastvinu lze rozdělit na několik úseků a obézní koně držet spíše v úseku s nutričně chudým nebo žádným porostem (pokud je výběh úplně bez porostu, bude nutné dodat dávkovaně seno). Ostatní části pastviny lze využívat pro dávkovanou pastvu (na několik málo hodin denně) a část využít jako luční porost pro vlastní produkci sena.
Pokud do příkrmu budete přidávat oleje, nezapomeňte na pomalé navykání – obecně se dávka zvyšuje o 50 ml za každé čtyři dny.
Budete muset zvýšit pracovní zátěž obézního koně. Ačkoliv vyvážená výživa může vašemu koni pomoci, bez zvýšení pohybu se kondici většinou nepodaří výrazně snížit. Změnu hmotnosti můžete zaznamenat už při zařazení pravidelných procházek několikrát týdně.
I u obézních koní musíme myslet na dostatečný přísun vitamínů a minerálů. Proto pokud potřebujete do koně dostat např. čistou neochucenou minerální směs, budete muset vybrat nízkoenergetické krmivo, do kterého minerály zamícháte. V tomto případě jsou vhodné směsi bez obsahu obilovin, s vysokým podílem řezanky – tato krmiva obsahují většinou do 8,5 MJ energie na kg hmotnosti. Pořídit se dají i nízkoenergetické suroviny, např. matoliny (výlisky z hroznů) apod. Komerčním produktem obsahujícím podíl matolin, a díky tomu i zajímavé množství vlákniny, je např. granulest.
U koní starších 15 let se doporučuje přidání přípravků pro podporu imunity (např. s obsahem vit. C a E) a zdraví pohybového aparátu.
Rostoucí koně mají vysokou potřebu kvalitních bílkovin, některých aminokyselin, vitaminů a minerálů – největší rozdíly v krmných dávkách jsou u hříbat do dvou let věku.
Závěrem
Dnes jsme se podívali na rozdíly v krmných dávkách koní různého plemene, věku a pohlaví, a pověděli si něco o krmných dávkách hubených a obézních koní. V příštím čísle si zodpovíme další otázky, na které bychom měli znát odpověď, než začneme sestavovat krmnou dávku pro svého koně. Tentokrát se budeme bavit o tom, jak typ ustájení může ovlivnit složení krmné dávky našeho koně a jak si podle velikosti příkrmu rozvrhnout dávkování během dne. ●
*O sušině krmiva jsme se bavili v prvních dílech seriálu. Pro připomenutí je to hmota krmiva úplně zbavená vody. V každém krmivu, i na pohled suchém, je obsaženo nějaké množství vlhkosti. U suchých krmiv, včetně sena, je to zpravidla do 14 %. Pokud se tedy bavíme o 10 kg sušiny sena, znamená to, že v případě běžného sena myslíme asi 11,6 kg.
Zdroje
(1) National Research Council. Nutrient requirements of horses (6th ed.), National Academy Press, Washington (2007)
(2) Luthersson, N., Hou Nielsen, K., Harris, P., et al., 2009. Risk factors associated with equine gastric ulceration syndrome (EGUS) in 201 horses in Denmark. Equine Vet J 41, 625–630
O autorce
Ing. Denisa Tichá
Získala titul v oboru Výživa zvířat a dietetika na České zemědělské univerzitě v Praze. V současnosti pokračuje doktorským studiem, ve kterém se zabývá výzkumem prevencí kolik, schvácení kopyt, průjmových a dalších onemocnění pomocí vhodné výživy a nových krmných doplňků.
Zároveň majitelům koní nabízí výživové poradenství, sestavování krmných dávek na míru i celoroční péči výživáře. Kromě článků pro časopis Koně a lidé sdílí informace a novinky ze světa výživy koní i na svých internetových stránkách www.nakrmsikone.cz a na instagramu Nakrmsikone.cz.
Buďte první! Přidejte komentář