Krmivy, krmnými surovinami, anatomií trávicího traktu i základy výživy koní společně putujeme už nějakou dobu. Představili jsme si objemná i jadrná krmiva, nahlédli pod pokličku tukům a jejich stavebním prvkům – mastným kyselinám; zastavili jsme se na návštěvu v koňském žaludku i střevech. Jak vlastně vypadá práce koňského výživáře a co je potřeba si uvědomit, než začnete tvořit krmnou dávku pro svého koně?
Pro výživáře je sestavení krmné dávky proces poznávání konkrétního koně, jeho zázemí a zátěže, ale i poznávání jeho majitele. Ani u dvou koní stejného plemene, stejného pohlaví, stáří a pracovního využití nebude krmná dávka stejná.
Při sestavování krmného plánu nesmíme zapomínat na to, že krmná dávka nezahrnuje jen suroviny, které přidáváme do kyblíčku. Největší podíl krmné dávky představuje objemné krmivo – seno, senáž nebo pastva. S jeho kvalitou stojí a padá i kvalita celkové krmné dávky. Proto pokud je k dispozici pouze nekvalitní objemné krmivo, nelze sestavit ani kvalitní krmnou dávku, protože množství příkrmu v kyblíčku nedokáže doplnit veškeré živiny, které mohou v nekvalitním seně nebo pastvě chybět.
Další neméně důležitou složkou je management ustájení, ať už se jedná o typ ustájení (venkovní 24/7, box v kombinaci s výběhem atd.), frekvenci krmení (3× denně, 1× za dva dny apod.), možnost přípravy krmení a samozřejmě dostupnost objemných krmiv během celého dne.
V neposlední řadě je nutné zaměřit se i na zdravotní stav koní. Pokud u koně řešíte nějaký zdravotní problém, měli byste ho před sestavováním krmné dávky především konzultovat s veterinárním lékařem. Řeč je nejen o akutních onemocněních (jako je např. náhlý průjem nebo akutní schvácení kopyt), ale i o chronických potížích nebo metabolických poruchách. Čím více informací má výživář k dispozici, tím lépe zvládne připravit krmnou dávku přesně na míru vašemu koni. Pokud skládáte krmnou dávku sami, doporučuji se v případě, kdy máte koně s nějakými zdravotními obtížemi, před samotným výběrem krmiv poradit s odborníkem.
Za každým koněm je příběh
Není to pravidlem, ale v praxi nejčastěji sestavuji krmné dávky pro koně, kteří mají s výživou nějaký problém. Mohou to být hůře krmitelní koně nebo koně naopak obézní. Také se setkávám s koňmi, kteří musí dodržovat určitou dietu, protože trpí chronickými nebo metabolickými potížemi. Sestavení krmné dávky se potom neodvíjí jen od toho, v jaké kondici a stavu je kůň teď, ale také od toho, jakou má za sebou minulost – co majitel v předchozím období krmil, jestli a jaká prodělal kůň onemocnění a vyšetření, jak dlouho je v daném ustájení, jestli se v poslední době něco zásadního měnilo (nově otevřený výběh, nový kůň ve stádě) apod.
V příbězích koní se často skrývají důvody, proč jsou nyní např. špatně krmitelní, obézní, lekaví, trpí chronickým průjmem nebo jsou náchylní ke schvácení.
Příběh vypráví samotný kůň
Můj úplně první výživářský případ byl bývalý dostihový kůň. Byl to hůře krmitelný valášek, na jízdárně tlačivý a už od předchozího majitele trpěl chronickým průjmem. Valach měl k dispozici kvalitní seno a dobrou pastvu, příkrm energeticky bohatý. Zátěž měl spíše nízkou – rekreační. V krmné dávce měl dostatek energie, dostával minerály i vitamíny, přesto nepřibíral.
U chronických obtíží, ať už týkajících se střeva, ale i kopyt, vyrážek a dalších, je důležité pídit se po příčinách těchto stavů. U průjmových onemocnění je nejčastější příčinou nerovnováha střevního prostředí, kterou může způsobit jednak nevhodně složená krmná dávka, ale také parazité, patogenní bakterie, mykotoxiny a další původci. Pokud tedy veterinář vyloučí patogenní příčinu průjmu, není vůbec na škodu podívat se i na složení krmné dávky. Veterinární vyšetření a úprava krmné dávky by v těchto případech měly jít vždy ruku v ruce.
Průjmy spojené s nesprávně složenou krmnou dávkou mají příčinu buď v krmení nekvalitních krmiv (plesnivé seno nebo jiné suroviny), častěji se ale jedná o nadměrné zkrmování škrobnatých surovin, tedy obilovin. I v tomto případě byl trávicí trakt koně nevědomky příliš zatěžován velkou dávkou obilovin, konkrétně ovsa, kterou kůň nebyl schopný optimálně strávit v tenkém střevě. Zbytkový škrob se potom dostával do zadních úseků střeva, kde okyseloval prostředí, měnil mikrobiální diverzitu a tlusté střevo postupně ztrácelo svou funkci – přestalo efektivně trávit vlákninu a vstřebávat vodu. V tomto případě byla krmná dávka upravena poměrně jednoduše. Obiloviny se nahradily surovinami s nízkým obsahem škrobu a vysokým obsahem stravitelné vlákniny. Pro doplnění energie majitelka začala do krmení přidávat olej. Trávení v tlustém střevě se zlepšilo za dva měsíce, po třech měsících byl kůň už úplně bez projevů průjmu a nabíral kondici.
Pokud odstraníte zdravotní problém, který koně trápí, mnohdy se změní i jeho temperament a chuť do práce. I u valáška jsme po změně krmení zaznamenali vyšší chuť k práci, a to i přesto, že v krmení neměl nijak velké množství surovin, které poskytují rychlou energii.
Co si musím uvědomit, než začnu sestavovat krmnou dávku
Na následující otázky byste měli znát odpověď dříve, než se začnete rozhodovat, co do krmné dávky svého koně zařadíte:
- Má můj kůň nějaký zdravotní problém, kvůli kterému musím krmnou dávku upravit?
- Jakého je plemene, pohlaví a kolik mu je let?
- V jaké je můj kůň kondici? Potřebuje přibrat nebo naopak zhubnout? Jak je na tom se svalovou hmotou?
- Jakou formu ustájení můj kůň má? Má po celý den k dispozici objemné krmivo (pastvu, seno)?
- Kolikrát denně je možné připravit a podat příkrm?
- Mám prostor pro přípravu a míchání vlastní krmné dávky? Mohu některé suroviny delší dobu namáčet bez toho, aby se zkazily?
- Jaké je moje finanční rozmezí? Kolik peněz chci do krmení pravidelně dávat?
- Jakou pracovní zátěž má můj kůň? Plánuji svého koně uchovnit?
- Mám v plánu s koněm závodit?
- Co můj kůň doteď dostával za krmivo a jak mu vyhovovalo?
Jakmile si uvědomíte základní parametry vašeho ustájení a své možnosti, zhodnotíte zdravotní a výživný stav svého koně a připravíte si rozpočet, můžete se vrhnout na vybírání krmiv a krmných surovin pro svého koně.
Ing. Denisa Tichá Získala titul v oboru Výživa zvířat a dietetika na České zemědělské univerzitě v Praze. V současnosti pokračuje doktorským studiem, ve kterém se zabývá výzkumem prevencí kolik, schvácení kopyt, průjmových a dalších onemocnění pomocí vhodné výživy a nových krmných doplňků. Zároveň majitelům koní nabízí výživové poradenství, sestavování krmných dávek na míru i celoroční péči výživáře. Kromě článků pro časopis Koně a lidé sdílí informace a novinky ze světa výživy koní i na svých internetových stránkách www.nakrmsikone.cz a na instagramu @Nakrmsikone.cz.
Buďte první! Přidejte komentář