V současnosti je možné si vybrat z nepřeberného množství krmiv, které nabízejí čeští i zahraniční výrobci. Jak si mezi jednotlivými typy a značkami vybrat a co je vlastně nejdůležitějším krmivem pro koně? Jaké je rozdělení krmiv a jak je společně kombinovat do krmné dávky? Na to se společně podíváme v následujících článcích.
Chemické složení krmiv
Než se pustíme do rozdělení krmiv a jejich vlastností, musíme se ještě alespoň na chvilku zastavit u jejich chemického složení. Nejzákladnějším rozdělením hmoty krmiva je dělení na vodu (= % vlhkosti krmiva) a bezvodou sušinu.
Vzhledem k anatomii jeho trávicího ústrojí je potřeba, aby kůň přijímal objemné krmivo během celého dne a žaludek se mu nikdy zcela nevyprázdnil.
Každé krmivo v sobě obsahuje nějaký podíl vody. 100% sušiny lze dosáhnout jen v laboratorních podmínkách v nádobách, které se nazývají sušárny. Pokud krmivo ze sušáren přemístíme zpět do prostředí laboratoře, okamžitě naváže vzdušnou vlhkost a začne tedy opět obsahovat alespoň malé množství vody.
Typickým příkladem krmiv, které mají nízký obsah vody, jsou krmiva minerální. Vody ve své hmotě obsahují do maximální míry 5 %. Naopak nejvíce vody obsahují krmiva šťavnatá, například čerstvá tráva, krmná řepa nebo pivovarské mláto. Obsah vody může být v tomto případě i přes 80 %.
Sušina a obsah vody jsou základní parametry, podle kterých se počítá krmná dávka. Voda nemá sama o sobě žádnou výživnou hodnotu, obecně proto platí, že čím více je v krmivu vody, tím menší podíl energie a dalších výživných látek se v krmivu nachází. Příkladem může být rozdíl ve složení sena a čerstvé pastvy. Seno je suché krmivo. Přestože je na pohled a omak opravdu „suché“, obsahuje ve své hmotě kolem 14 % vody. Naproti tomu se obsah vody v čerstvé trávě rovná přibližně 85 procentům. Pokud bychom tedy porovnali množství sena a množství čerstvé trávy, které musí kůň přijmout, aby získal stejné množství energie, byla by spotřeba zelené píce několikanásobně vyšší!
Když z hmoty krmiva odečteme vodu, zbude nám část, které říkáme sušina. Sušina je nositelem veškeré výživné hodnoty krmiva. Může obsahovat jak látky organické (tedy takové, které vytvořily živé organismy), tak látky anorganické, kam se řadí látky neživé přírody – minerály. Anorganické látky v krmivu nazýváme popel nebo popeloviny a pokud je jich ve hmotě krmiva více než 40 %, potom krmivo označujeme jako minerální.
Ostatní krmiva, která obsahují popele méně, se dále dělí podle obsahu látek, které v sušině převažují, a to třeba na krmiva bílkovinná, polobílkovinná a sacharidová (1).
Sušina a obsah vody jsou základní parametry, podle kterých se počítá krmná dávka.
Rozdělení krmiv a jejich použití ve výživě koní
Přestože krmiva můžeme dělit podle několika parametrů, tím nejobecnějším příkladem je dělení podle původu látek v krmivu na krmiva živočišná, rostlinná a minerální. Ve výživě býložravců, a tedy i koní, figuruje jen zlomek krmiv, která jsou živočišného původu – a mezi tato krmiva patří především mléko a mléčné směsi pro výživu mláďat. Dalším živočišným (spíše ale doplňkovým) krmivem jsou potom různá probiotika (živé mikroorganismy, které mají osídlit trávicí trakt a zlepšit trávení) nebo v současnosti oblíbené pivovarské kvasnice, jež jsou zdrojem bílkovin, vitamínů a minerálů.
Zastoupení rostlinných a minerálních krmiv pro koně je na trhu už vyšší. Minerální krmiva jsou taková krmiva, která obsahují ve své sušině alespoň 40 % popelovin (minerálů). Do krmné dávky ze své podstaty tedy dodávají důležité minerály, které mají vliv na zdraví koní, zdraví a růst kopyt, srsti atd. Nejčastěji se do krmení přidávají minerální látky obsahující vápník, fosfor, zinek a selen, existují ale i kompletní a komplexní minerální krmiva, která kromě zmíněných anorganických prvků do krmné dávky přináší i organické živiny, třeba aminokyseliny a vitamíny. Minerálním krmivům a doplňkům se budeme podrobně věnovat ve třetím díle seriálu.
Poslední skupinou krmiv rozdělených podle původu jsou rostlinná krmiva. Protože rostlinných krmiv je ve výživě koní obrovské množství, dělí se pro přehlednost na krmiva objemná a jadrná. Jadrným krmivem označujeme krmivo, které ve své sušině obsahuje vysoké množství živin. Nemusí se ale jednat jen o jádro, tedy obiloviny. Na jadrná krmiva se podrobněji podíváme v příštím vydání časopisu.
Objemná krmiva jsou taková, která ve své sušině obsahují méně živin. V krmné dávce koní přesto hrají hlavní roli a jsou základem jejího správného sestavení.
Co bychom měli vědět o objemných krmivech
Krmiva tohoto typu jsou základem každé krmné dávky koně. Vzhledem k anatomii jeho trávicího ústrojí je potřeba, aby kůň přijímal objemné krmivo během celého dne a žaludek se mu nikdy zcela nevyprázdnil. Krmivo se přitom v žaludku zdrží asi na 2–6 hodin. Tato doba odpovídá typu a struktuře krmiva, obecně jadrná krmiva, která mají menší částice, projdou žaludkem a tenkým střevem rychleji než krmiva objemná, která mají částice větší (2).
Pokud je seno černé a prašné nebo černé a vlhké, jedná se o krmivo napadené plísní a takové krmivo je nevhodné k jakémukoliv využití ve stáji!
Výhradní postavení objemných krmiv ve výživě koní spočívá zejména v jejich dietetickém (=optimálním pro výživu) významu a také v jejich mechanické funkci. Objemná krmiva, ať už seno nebo sláma, obsahují ve své sušině vysoký obsah stravitelné vlákniny. Koně vlákninu tráví velmi dobře pomocí symbiotických mikroorganismů ve svém objemném slepém a tlustém střevě. Výsledkem trávicího procesu je vznik těkavých mastných kyselin, ze kterých v dalších metabolických procesech následně vzniká pro koně využitelná energie. Objemná krmiva a vláknina v nich navíc přispívají k pocitu nasycení. Velké částice objemného krmiva, které se dostávají po žvýkání do žaludku, vytváří v tomto orgánu tzv. matraci (3) (navrstvené krmivo), která zabraňuje tvorbě žaludečních vředů (4). Máte-li koně vředaře, to základní, co byste měli řešit, je proto dostatečný příjem objemného krmiva po celý den.
Objemné krmivo tedy zajišťuje koni poměrně vydatný zdroj energie. Dále vyvolává, díky své struktuře, u koně pocit plného břicha a chrání žaludek před vznikem vředů. Pojďme se podívat na to, jaká objemná krmiva se u koní používají a jaké mají vlastnosti.
Seno
Nejvíce využívaným objemným krmivem pro koně je bezesporu seno. Vyznačuje se vysokým podílem vlákniny a je to také zdroj vitaminu D a beta karotenu. U koní a poníků v nízké zátěži nebo v rekreačním ježdění může být často jediným krmivem, které bohatě pokryje nároky těchto koní na energii. Je ale nutné umět poznat, zda kupuji a krmím seno kvalitní.
Kvalita sena se v první řadě odvíjí od doby sklizně. Trávy, pěstované na seno, by měly před sklizní dosahovat stádia metání, což je doba, kdy trávy začínají teprve vytvářet květy. V této době obsahuje seno největší podíl stravitelné vlákniny a je tedy výživově nejhodnotnější. Dalším parametrem je technika sklizně, sušení a skladování. Seno by se mělo sušit až do konečné hodnoty obsahu sušiny 80, lépe 85 %. Laicky lze optimální hodnotu sušiny v seně poznat tím, že původně ohebná stébla trav lze už jednoduše mezi prsty zlomit.
Seno se vyznačuje vysokým podílem vlákniny, je to také zdroj vitaminu D a beta karotenu.
Při sušení na slunci se v seně zvyšuje obsah vitaminu D, zároveň ale částečně klesá obsah živin, protože seno ho tzv. vydýchává. Celková ztráta živin u sena sušeného volně na zemi je asi 30–40 % a je přirozená. Problém nastává při špatném počasí. Při dešti může být ze sena vyplaveno množství živin pryč a ztráty živin jsou potom i 50 až 60 %. Tyto ztráty můžeme zaznamenat i v případě, kdy je už seno zabaleno do balíků, ale stále zůstává nezakryté volně na louce. Takové seno se potom vyznačuje žlutou až bílou barvou a nízkou hodnotou obsahu energie, vitamínů a minerálů.
Barva sena nám tedy může napovědět, jak kvalitní seno je. Obecně zelené seno je výživově nejkvalitnější, zachovalo si většinu živin i vitamínů. Sena světle zelená až světle žlutá jsou průměrné kvality a doporučují se krmit koním, kteří mají problémy s obezitou nebo se schvácením kopyt. Sena šedá až bílá jsou nutričně nekvalitní a tato barva je známkou vymoknutí balíku. Seno tmavohnědé až černé má také nízkou nutriční hodnotu. Tmavá barva je většinou důsledkem samozáhřevu sena. Pokud je seno černé a prašné nebo černé a vlhké, jedná se o krmivo napadené plísní a takové krmivo je nevhodné k jakémukoliv využití ve stáji!
Ing. Denisa Tichá
Získala titul v oboru Výživa zvířat a dietetika na České zemědělské univerzitě v Praze.
V současnosti pokračuje doktorským studiem, ve kterém se zabývá výzkumem prevencí kolik, schvácení kopyt, průjmových a dalších onemocnění pomocí vhodné výživy a nových krmných doplňků.
Zároveň majitelům koní nabízí výživové poradenství, sestavování krmných dávek na míru i celoroční péči výživáře. Kromě článků pro časopis Koně a lidé sdílí informace a novinky ze světa výživy koní i na svých internetových stránkách www.nakrmsikone.cz a na instagramu @Nakrmsikone.cz.
Buďte první! Přidejte komentář