Věnováno klisně Raganě
Martina Hingisová je jedna z nejúspěšnějších tenistek všech dob. Ve dvouhře má tituly z Wimbledonu, US Open a dokonce třikrát zvítězila na Australian Open. Já však znám Martinu jinak. V jezdeckém oblečení a s přilbou, kterou jí vyzdobila dcera Lia blyštivými kamínky. A pokaždé s úsměvem od ucha k uchu. Takovou Martinu vám chci v tomto díle představit – jako hrdou dceru a matku, skvělou jezdkyni a svoji kamarádku.
S Martinou jsem se seznámila před dvěma lety, když jsem poprvé přicestovala do Švýcarska. O její klisnu Raganu se od té doby starám a jezdím ji, když Martina zrovna nemůže. Až nyní při vedení rozhovoru jsem však zjistila, kolik atributů a zážitků nás spojuje. Třeba to, že měla svého prvního koně „doma za barákem“ nebo to, že si cestu ke koním našla kdekoliv na světě.
Cítíš se být více Češka, nebo Švýcarka?
Na to se nedá odpovědět. Vyrůstala jsem s českou náturou ve švýcarské zemi. Doma jsme s mamkou mluvily česky, vařily českou kuchyni, má rodina byla v Čechách, vše ostatní však bylo švýcarské. Když jsem šla ve Švýcarsku poprvé do školy, to byly tři týdny po příjezdu, neuměla jsem ani slovo německy. Za tři měsíce jsem všemu rozuměla, za půl roku jsem mluvila i švýcarskou němčinou, nikdo nic nepoznal. Takhle zpětně hodnotím, že to bylo vážně hodně náročné. Tenis nás ale spojoval a držel nad vodou.
Zde začíná obsah, který je odemčený pouze předplatitelům.
Buďte první! Přidejte komentář