Když města pohřbil hnůj. V roce 1894 zažil svět krizi, kterou vyřešil až Henry Ford

Koncem 19. století se velká města po celém světě doslova „topila v koňském hnoji“. Koně byli tehdy pro fungování měst nepostradatelní, pro přepravu osob a zboží jich sloužily tisíce. Jen v samotném Londýně bylo v provozu kolem 11 tisíc drožek, další tisíce koní táhly autobusy – každý z nich potřeboval denně 12 koní. Pro hladkou dopravu po městě bylo potřeba zapřahat celkem 50 tisíc koní. K tomu připočtěme další tisíce koní přepravujících zboží a potraviny. Obrovské množství znamenalo obrovský problém, a to všudypřítomné exkrementy.

Úplavice, salmonela, TBC i sněť

Každý kůň denně vyprodukuje průměrně 10 až 20 kg skybalů, koblih, exkrementů, jak je libo. K tomu je dalších 3 až 6 litrů moči. Zkrátka je to hodně od jednoho koně, natož od stovek a tisíců. Hnůj na městských cestách samozřejmě lákal i mouchy přenášející tyfus a další nemoci – úplavici, salmonelu, tuberkulózu, sněť. Stav vyhrocoval ještě jeden problém s odpadem. Vzhledem k tomu, že koně v ulicích přežili obvykle jen tři roky, bylo potřeba odstraňovat z ulic jejich mrtvá těla, což bylo ne vždy učiněno včas. Dokonce se mrtvá těla úmyslně nechávala hnít, aby se dala snáze rozdělit na kusy pro lepší manipulaci při odvozu. Ulice se stávaly děsivou, jedovatou stokou. Nebyl to jen Londýn. V New Yorku pracovalo kolem 100 tisíc koní produkujících přes milion tun koblih denně.

New York na přelomu 19. a 20. století

Velká konference o hnoji

Noviny The Times předvídaly, že za 50 let bude každá ulice v Londýně pohřbena pod třímetrovou vrstvou hnoje. Stav získal název „Velká krize koňského hnoje 1894“. Katastrofální situace se řešila v roce 1898 na první světové urbanistické konferenci v New Yorku, ale velkolepá akce nepřinesla žádné řešení. Zdálo se, že města jsou odsouzena k záhubě. Avšak nouze je matkou invence. Lidé objevili geniální sílu motoru, Henry Ford přišel s výrobním procesem umožňujícím výrobu motoru za dostupné ceny. Tramvaje a autobusy nahradily jejich koňěspřežné předky. Do roku 1912 se tak zdánlivě neřešitelný problém vyřešil.

Úvodní foto: Čištění ulice v New Yorku 1893, autor George E. Waring