I přes sepsaná pravidla FEI (Fédération Equestre Internationale) ohledně adekvátního užití nánosníků z roku 2023, jsou nadměrně utažené nánosníky a podpínky stále častým úkazem na jezdeckých kolbištích. Dle studie zpracované irským týmem, v čele s Orlou Doherty bylo ze 750 examinovaných závodních koní shledáno pouze 7% z nich s nánosníkem korelujícím s regulemi dvou prstů, jenž by se měli vejít do prostoru mezi nosní kost a nánosník samotný.
Co už víme?
Negativní vliv přespřílišně utažených nánosníků byl již studiemi potvrzen v mnoha fyziologických i psychologických aspektech koně. Je poukázáno na fakt, že limitující nánosníky a podpínky mají neblahý vliv na tepovou frekvenci koně, biochemické projevy stresu v podobě zvýšené hladiny kortizolu, i fyziologické odezvy na stresové situace v podobě excesivního přežvykování a slinění po sejmutí přetaženého nánosníku, jakožto reakce post inhibičního zesílení. Dále pak mohou způsobit odření vnitřku tváře o zuby, či kompresi vaskulárních a nervových struktur koně.
Utahujeme oprátku vlastním koním?
Tým německých vědců v čele s Dominikem Schollerem vyrukoval na trh se studií, jež měla za cíl zachytit modifikace funkce a struktur hrtanu a hltanu v korelaci s excesivně utaženým nánosníkem během jízdárenské práce. Examinováno bylo dohromady 16 koní, kdy každý z nich prošel namátkově dvěma sériemi testů vždy s přespřílišné utaženým nánosníkem a následně nánosníkem, jež se shoduje s pravidlem dvou prstů. Každý kůň byl uzděn plně identickou uzdečkou s individualizovanou velikostí udidla pro každého jedince, jenž mělo zamezit chybné interpretaci výsledků. Během 30 minutové práce na jízdárně ve všech chodech byl pak koni do pravé nozdry zaveden endoskop, jenž měl za cíl snímat proměnlivost hltanových struktur. V rámci měření nebyla projevena žádná snaha o regulaci pozice hlav ježděných koní, jež by mohlo mít neblahý vliv na validitu naměřených dat. V korelaci s pozicí hlavy byla však zjištěna vyšší tendence koní se staženými nánosníky k hyperflexi, jakožto odezva na neutuchající tlak.
Z výsledku lze vyčíst vyšší míru produkce slin u koní s přetaženými nánosníky. Je potvrzeno, že za normálního stavu by nadměrné slinění v oblasti hrtanu bylo spouštěčem reflexu polknutí, jež je však limitován z důvodu přespřílišného tlaku udidla na strukturu jazyka, který je pro cyklus polknutí nepostradatelný. U koní vystavených nadměrnému tlaku na nosní kost a okolní struktury je pak možné vypozorovat i celkové kolapse hltanových struktur, kdy se chrupavčité stěny mají tendenci hroutit do sebe. Tento stav hltanu je obdobným pro škrcení člověka s jemným tlakem. U koní s nadměrně utaženými nánosníky bylo pak možné zaznamenat i tzv. axiální rotace aryepiglotických řas, tedy trojúhelníkových záhybů sliznice hrtanu.
Je nutné si uvědomit, že všechny zmíněné modifikace mají ve výsledku neblahý vliv na přijímaný kyslík potřebný pro výkon. Přesně z těchto důvodů pak dochází k jezdeckým aférám, kdy jezdci v drezurních obdélnících bodují i přes fakt, že jejich koně nemají dostatek respiračních plynů, aby jim nemodraly tkáně.
Tým německých vědců se též v rámci své studie pustil do vyhodnocování videomontáží ježděných koní v korelaci s Ridden Horse Pain Ethogram, sestavený uznávanou veterinářkou Sue Dyson. I přes to, že žádná z naměřených hodnot se nevyšplhala na škále dále než na 8, jež by indikovala bolestivost muskoskeletárních struktur, byla zaznamenána proměnlivost průměrných vykalkulovaných hodnot. U koní se škrtícími nánosníky se průměrná čísla pohybovala na hodnotě 6.40 s oponujícím výsledkem 4.75 u jedinců, jenž byli ježděni s nánosníkem volným.
Celá studie přichází s výsledky, jenž doposud v akademickém prostředí chyběly a potvrzují fakt ohledně modifikací v oblasti hltanových a hrtanových struktur u koní s přespřílišně utaženými nánosníky. Nepopiratelnou otázkou pak zní. Jak můžeme eliminovat excesivně přitažené nánosníky na kolbištích, když samotný orgán zaštiťující jezdecký sport je vůči jeho dopadům slepý?
Dostupné z: Scholler D, Wittenberg J, Zablotski Y, May A. Do tight nosebands have an effect on the upper airways of horses? Vet Med Sci. 2024 Jul;10(4):e1478. doi: 10.1002/vms3.1478. PMID: 38885311; PMCID: PMC11182419.
Komentáře nejsou povoleny.