„Valachovi přikaž, s hřebcem se dohodni, klisnu požádej.“ Populární rčení prozrazuje, že pohlaví koně hraje při výběru koně podstatnou roli. Setkala jsem se nejednou s názory, že „kobylu rozhodně ne…“. Úplně nehorší pověst mají ryzky, přestože už výzkum potvrdil, že barva charakter nedělá. Na problém si však můžeme předsudky zadělat, pokud ke klisně přistupujeme a priori jako k potvoře. Dokonce na toto téma bádali vědci. Jsme opravdu tak předpojatí?
Když si promítnu klisny, se kterými jsem během čtyřiceti let s koňmi přišla do styku, pak ta úplně první, kterou jsem ošetřovala coby jezdecké „ucho“, patřila do kategorie typicky protivných, šklebivých a kousavých. Byla to nádherná vranka po Gidranovi. Prostála i proseděla jsem u jejího boxu spoustu času (i za školou), postupně se ode mě nechala vyčistit, mohla jsem si s ní hrát, honily jsme se, bránila mě před jinými (což mi v tom věku dělalo samozřejmě dobře).
Když mě na ní jednou nechali skočit, bylo to jako sen. Notorická štycérka mě podržela, a mě by vlastně ani nenapadlo, že by mohla vyhnout nebo zastavit. Byl to totální spojení. Jenže nebyla pro tehdejší závodníky spolehlivá skokanka a ani nakonec nezabřezla. Skončila kdovíkde. Co ve mně zůstalo, je trochu jiná verze toho rčení: „Valachovi přikaž, hřebce požádej a s klisnou se dohodni.“ Moje předpojatost vůči klisnám je tedy spíše pozitivní. Někteří lidé je vidí spíš jako šklebivé potvory s ušima vzadu, netrpělivé, náladové podle cyklu… a také tak s nimi zachází.
Radši jí rovnou jednu fláknu
V roce 2020 byla publikována zajímavá australská studie o rozdílech v chování valachů a klisen. Mezi autory najdeme tak respektovaná jména jako Andrew Mclean nebo Paul McGreevy.
Ukazuje se, že lidé v jezdeckém průmyslu mívají předsudky týkající se chování, temperamentu a jezditelnosti koní podle pohlaví koně. Takové myšlení může mít důsledky v oblasti welfare, pokud jezdec podle této předpojatosti ke klisně přistupuje. Pilotní studie na základě dotazníků potvrdila, že mezi valachy a klisnami jsou určité rozdíly dané pohlavím, ale nenašel se důkaz, že existují rozdíly v chování při práci pod sedlem.
Jezdci a trenéři by proto měli vzít v úvahu, že chování a motivace jezdeckých koní pod sedlem nemá s pohlavím nic společného.
Zde začíná obsah (570 slov), který je přístupný jen předplatitelům.
Titulní foto: Daniel Burda
Komentáře nejsou povoleny.