Ze všech „berliček“, které mají usnadnit výcvik koně, mají průvlečky asi nejhorší pověst. Staly se takovou výkladní skříní snahy o lepší welfare koní ve sportovním jezdectví (zákazy), ale i stigmatem špatného jezdce obecně. Pojďme se podívat, co o průvlečkách řekli dávní mistři klasické drezury a jestli je to o moc jiné než názory známých sportovních jezdců moderní doby.
Průvlečky skutečně nejsou žádným moderním „udělátkem“ ambiciózních jezdců. Začátek jejich používání je spojen se jménem Williama Cavendishe, vévody z Newcastle, který se narodil před 430 lety (1593–1676). V jeho době se obecně s koňmi nezacházelo zrovna v rukavičkách, ale Cavendish byl ovlivněn jemnějšími technikami, které zažil na východě. Využíval při výcviku princip, kdy se kůň poddá tlaku, aniž by byl vystrašený.
Jak do této jemnosti zapadaly průvlečné otěže, jejichž působení znamená dvojnásobnou sílu v ruce jezdce? Cavendish nepoužíval tuto inovaci pro dosažení nějaké pozice hlavy. Jen kromě otěží používal jednu otěž připnutou k obnosku. Tato pomocná otěž vedla od obnosku skrz kroužek na přední straně posedlí. Působila před – nebo místo vnitřní otěže a měla podpořit poddajnost na signál (nikoliv na sílu tahu) a princip fixace (vydržení) ruky v případě odporu. Také zabránila otupení huby mladého koně, který se seznamuje s udidlem a má sklon přehnaně reagovat nebo odporovat. Jinými slovy – Cavendish nepoužíval pomocnou otěž za účelem dosažení určité pozice hlavy, ale proto, aby podpořila fixaci ruky v okamžiku, kdy má být pevná (vydržující otěž).
Co na to mistři klasické drezury?
Ve své knize Die Klassische Reikunst (1965) Podhajsky říká:
„Další pomocnou výstrojí, která se musí používat s největší obezřetností, jsou průvlečné otěže, které používal vévoda z Newcastle a platí za jejich původce. Díky více či méně násilnému používání této pomůcky vévoda dokonce ztratil některé své příznivce. Je třeba zdůraznit, že tato otěž patří do ruky výhradně dobrým jezdcům za účelem usnadnění udržení již naučené pozice koně při výcviku náročnějších lekcí. Nikdy se nesmí použít k docílení určité pozice hlavy. Při použití těchto otěží je třeba pamatovat na to, že díky pákovému efektu působí dvojnásobně a čím jsou zapnuté níže, tím jsou ostřejší.“
„V nesprávných rukou jsou stejně nebezpečné jako žiletka v rukou opice.“
Alois Podhajsky
Zalistujme ve druhém vydání příručky od mistra Nuno Oliveiry – From an Old Master Trainer to Young Trainers. Je v ní kapitola The running reins, průvlečné otěže (ve Španělsku jim říkají německé otěže). Píše se tam: „Mohou být užitečné ve výcviku některých koní, zvláště pokud se nepoužívají každý den. Chybou je, když jezdec v okamžiku, kdy dosáhne u koně žádané pozice těla, zapomene povolit. Pak si kůň zvykne na odpor a posiluje nesprávné svaly krku (k tomu může dojít i bez průvleček…).“
Zde začíná obsah, který je odemčený pouze předplatitelům.
V další části rozsáhlého tématu, kterému jsme se věnovali v čísle 7/2023, se podíváme na průvlečky z pohledu vědy.
Titulní foto: Eliška Váchalová
Buďte první! Přidejte komentář