Cítíte to v ruce, nebo si to možná v té chvíli neuvědomíte. Mrkněte se koni na uši, když máte v ruce nějaký odpor navíc. Ačkoliv ze sedla to není tak vidět, proto je lepší, aby se na vás někdo podíval zepředu. Je jedno ucho níž než druhé? Pak je zborcený v týlu.
Jak je to nepřirozené, to si můžete vyzkoušet sami. Podívejte se například doleva tak, že do tohoto směru míříte bradou. Pak se znovu podívejte doleva a mějte bradu paralelně se zemí – rovně. Určitě cítíte větší napětí v krčních svalech při otáčení „bradou“. Zborcení týlu tedy není nic jiného, než že kůň drží hlavu více či méně šikmo a jeho uši nejsou ve stejné výšce – jedno je níž, druhé je výš.
Příčiny ■ Koně se mohou bortit v týlu z důvodů zdravotních (nutno vyloučit, řeší se dle specifické diagnózy). ■ Dále z důvodu odporu proti tvrdé vnější nebo vnitřní otěži, případně dalších jezdeckých chyb. ■ Z důvodu špatně padnoucího sedla. ■ Z důvodu nevyhovujícího udidla. ■ A také z důvodu přirozené křivosti koně.
Na příčiny lze přijít vylučovací metodou ■ Dělá to jen jednomu jezdci nebo všem? ■ Dělá to jen s udidlem nebo i na uzdění bez udidla? ■ Dělá to jen se sedlem nebo i při práci ze země? ■ Projevuje bolestivost v oblasti týlu?
Zborcení v týlu vlivem jezdce
Příčina zborcení v týlu je v 80 % chyba jezdce a jednostranné nadměrné působení otěže. Na vině je obvykle ta ruka, na kterou stranu je stočená huba koně. Nadměrné působení jednou otěží má vliv na celkovou rovnováhu a chody. Kůň nejde rovně, ztrácí prostor kroku, má problémy se podsadit a odlehčit předek.
Obvyklá situace – jezdec působí vnitřní rukou k přistavení, ale neumožní odpovídající ohnutí v krku krátkou a tvrdou vnější otěží. Zvýšený tlak na vnější koutek huby způsobí, že kůň naklopí hlavu ven a vnitřní ucho je níž než vnější. Také jezdec takto tvrdou vnější otěží omezuje pohyb stejnostranné zadní nohy.
„Musíš jezdit přes týl“… někdy je tato rada špatně pochopena tak, že se jezdec pokouší rukama silou tvarovat určitou pozici hlavy a pracuje tím pádem proti koni. Následky jsou ztuhnutí, blokády a bolest. Častou chybou a příčinou zborcení v týle je působení ruky přes hřeben krku.
Výrazné zborcení v týlu se dá vidět (a zažít) při nesprávném lonžování, obvykle na neohraničeném prostoru s mladým koněm bez vyvázání, kdy kůň celým tělem táhne ven a lonžér ho dovnitř kruhu tahá za hubu do kruhu.
Kůň, který je hluboce za kolmicí, má tendenci při přistavení bortit se v týlu, protože nemá jinou možnost.
Zkrátka, přistavit koně k ruce, aniž by se bortil v týle, je předpokladem korektního ohnutí koně. Proto tuhle „drobnost“ neignorujte. Není to jen nějaká estetická chyba.
Poctivé ježdění
Otázkou je, proč jezdec vůbec působí nadměrně jednou otěží. Dojdeme k tisíckrát opakované jezdecké pravdě. Při ježdění je důležitá schopnost generovat energii od zádě a směrovat ji tak, aby procházela koněm přímo do udidla. Vnější otěž zajišťuje, aby byl obrat veden čistě po oblouku bez ztráty energie. Pokud má jezdec problém s tím, že má prostě těžkou a silnější jednu ruku, měl by se snažit tento svůj „handicap“ napravit vhodným cvičením.
Mnoho jezdců používá otěže k tomu, aby vytvářel odpředu falešné ohnutí, čímž „kroutí“ a rotuje páteř, zvláště v týlu. Výsledkem je, že je kůň vypadává plecí, nadměrně ohýbá krk a hlavu staví šikmo.
Korekce
● Zkuste na straně, kde je ucho níže, přizvednout ruku cca o pěst. Když přizvednete vnitřní ruku, (mění se úhel, ve kterém udidlo působí) a měkkým sevřením a povolením ruky znovu požádáte o přistavení (nezapomínáme pobízet), pak máte na týl přímý vliv. Zvednutou otěž kůň vnímá citlivěji, proto ji následuje nejen hubou, ale i týlem. Vnitřní ruka by však neměla být výše než o pěst oproti vnější ruce. Korekce zvednutím vnitřní ruky by měla být krátká a hned se vracet do stejné výšky jako vnější otěž. Pozor – velkou chybou je působení vnitřní rukou přes kohoutek.
● U nadměrně působící vnitřní otěže: Pokud se kůň bortí v týlu doleva, jezdec ho pravděpodobně nadměrně tahá vnitřní – levou otěží. Koni pomůže větší podpora pravou otěží. Povolte trochu levou otěž, ale tak, aby se nevytratilo spojení s levou holení a sedací kostí. Jde o to, aby kůň zborcený doleva více aktivoval levou zadní, přičemž ho podpoříte opačnou – pravou otěží.
● U nadměrně působící vnější otěže: Vnější otěž je příliš krátká a nedovolí ohnutí odpovídající přistavení. Jezdec sice musí vnější otěží zajistit určitou stabilitu (a může také působit mírně od krku), ale musí být současně pružná. Pozor na to především u pákové otěže!
Rada na korekci zborcení v týlu je však jen radou na zmírnění symptomů – příčiny jsou hlubší, např. nevyřešená přirozená křivost, nedostatečné osvalení krku, ztuhlé svaly týlu, příliš velké udidlo atd. ●
Pro zopakování – korektní přistavení k ruce ■ Jezdec vidí vnitřní koutek oka a okraj nozdry koně. ■ Hřeben hřívy by měl padat na tu stranu, na kterou je kůň přistavený. ■ Úhel mezi vnitřním uchem a krkem je ostřejší než mezi vnějším uchem a krkem. ■ Uši koně jsou ve stejné výšce.
Buďte první! Přidejte komentář