Jarní tráva láká svěží zelenou barvou, je sladká, šťavnatá a jemná. Koně ji spásají s velkým apetitem. Za den tak mohou spořádat až 2,5 kg cukru – a hodně cukru znamená riskovat vznik kruté bolesti v kopytech, pastevní laminitidy. Dnes totiž nežijí na rozlehlých pláních, celý den v pohybu, navykající si postupně na jarní energetické bomby tak, jak pomalu lezou ze země. Obvykle si musí počkat na určitou výšku porostu, než začnou hodovat – a je na majitelích, aby znali fakta a věděli, jak se riziku laminitidy vyhnout.
Jarní tráva – zelená cukrárna
Metabolismus trav zahrnuje proces vytváření jednoduchého cukru – glukózy – pomocí fotosyntézy. Glukózu rostlina buď ihned využívá jako zdroj energie, při jejím nadbytku ji ale přeměňuje na jiné druhy sacharidů, které si ukládá na „pozdější využití“. Tyto sacharidy jsou později využívány pro stavbu nových tkání a růst rostliny. Do té doby si tyto energeticky bohaté látky rostlina skladuje, nejčastěji v přízemních částech, tedy na bázi listů a stonků. Mezi typické zástupce rychle stravitelných cukrů trav řadíme mimo jiné i fruktany. Právě tyto látky přitom chovatelům každoročně způsobují nemalé množství problémů.
Jak cukry škodí?
Fruktany jsou kvůli své chemické struktuře štěpitelné jen za pomocí mikrobiálních enzymů. Z toho důvodu mohou procházet tenkým střevem koně takřka bez užitku a napáchat škody ve slepém a tlustém střevě. Tam totiž slouží jako potrava mikrobům, jež se za běžných okolností v těchto úsecích střeva prakticky nevyskytují, putují sem ale společně se zdrojem své potravy z tenkého střeva. Mezi tyto mikroorganismy patří především bakterie mléčného kvašení (laktobacily a další druhy), které při štěpení fruktanů a škrobů vypouští do svého okolí jako odpadní látku kyselinu mléčnou. Řetězovou reakcí dochází nejprve k okyselení prostředí střeva, na které negativně reagují symbiotické druhy, jež štěpí vlákninu. Jejich odumíráním se ve střevě začnou hromadit toxiny způsobující zánět střevní stěny. Přes porušenou stěnu střeva navíc mohou další toxiny snáze pronikat do krevního řečiště. Jakmile tyto látky doputují do drobných krevních cév kopyt, začíná se tady poměrně rychle rozvíjet zánět. Vzniká schvácení kopyt.
Obsah fruktanů v travách Komentář ke grafu s obsahem fruktanů v travách (graf. č. 2): Na začátku května může obsah fruktanů v 1 kg sušiny pastvy na porostu jílku dosahovat hodnot až 275 g. Abychom si toto množství lépe představili, je vhodné ho přepočítat na průměrný příjem pastvy. Za předpokladu, že 500kg kůň za celý den běžně přijme cca 65 kg pastvy o sušině 14 %, tvořil by denní příjem fruktanů v tomto případě až 2,5 kg! Při zastoupení tří hlavních pastevních druhů trav v pastevním porostu – jílku vytrvalého, bojínku lučního a kostřavy červené, se příjem fruktanů může pohybovat kolem 1,7 kg denně v případě celodenní pastvy.
Zde začíná obsah odemčený pouze předplatitelům.
Buďte první! Přidejte komentář