Je to fenomén, který jste možná také zaznamenali. Když na jindy nervózního koně, chcete-li kobylu, posadíte malé dítě, zpozorní, zklidní se a našlapuje opatrně krůček po krůčku. Samozřejmě to není pravidlem, ale skutečnost, že zvířata reagují na děti odlišně ve srovnání s dospělými, je popsaná v různých průzkumech a studiích.
Otázka, zda jsou schopni rozpoznat věk člověka koně, je přesto poměrně neprobádaná. Například v rámci programů plavání s delfíny bylo sledováno, že delfíni plavou mnohem blíže u dětí než u dospělých. U psů bylo zjištěno, že synchronizace chování a styl napojení se na majitele psa se liší mezi vztahem psa s dospělým člověkem a psem a dítětem. Pokud jde o koně, například v průzkumu francouzsky mluvících majitelů koní zveřejněném na sociálních sítích odpovědělo 76 % respondentů, že se jejich koně chovají k dětem jinak než k dospělým.
Touto otázkou se ale zabývali také v jedné studii, kde bylo testováno to, zda koně odlišují dospělé lidi od dětí. Na základě znalosti cross-modálního paradigmatu byly 31 klisnám ukázány dvě simultánní ztlumená videa dítěte a dospělého člověka, kteří říkali stejnou neutrální větu, jež byla doprovázená zvukem dospělého nebo dětského hlasu pronášejícího tuto větu. Z výsledků studie vyplynulo, že se koně dívali podstatně déle na videa, která byla v rozporu se slyšeným hlasem, tedy na videu bylo dítě, ale zvuk odpovídal dospělému člověku v porovnání s videi, kde obraz odpovídal hlasu. Díky tomu vědci došli k závěru, že koně mají schopnost spojit si cross-modálně tvář a hlas dospělého člověka a dítěte. Zároveň byla také sledována zvyšující se srdeční frekvence během mluvení dětí, ale nikoliv při řeči dospělých. To naznačuje silnější emocionální reakci koní na hlasy dětí než na hlasy dospělých. Zda koně vnímají a komunikují s dospělými lidmi nebo dětmi odlišně, může být důležitým bodem pro jezdeckou praxi, zejména pro fungování jezdeckých škol. Nicméně k tomuto tématu nám z pohledu vědecky podložených informací ještě mnoho odpovědí chybí a čeká na své objevení.
Nemluvte s ním jako s dospělým. Baby-talk funguje
U koní také víme, že jsou citliví na typ řeči, kterou je lidé oslovují a jakými tóny s nimi komunikují. V nedávném experimentu se prokázalo, že koně jsou citliví na tzv. řeč zaměřenou na domácí mazlíčky (anglicky pet-directed speech; PDS). Tento způsob komunikace často zahrnuje vysokou a proměnlivou výšku tónu, celkově široký rozsah tónů, pomalou rychlost řeči, jednoduchou syntaxi a sémantiku a více opakovaných slov ve srovnání se slovy určenými pro řeč k dospělým lidem (anglicky adult-directed speech; ADS). Tento způsob řeči připomíná řeč, kterou my lidé využíváme při komunikaci s kojenci a malými dětmi tzv. „baby-talk“.
Při ověřování této hypotézy bylo využito promítání krátkých filmů koním. Přesněji se jednalo o dvouminutové filmy složené ze čtyř 30sekundových sekvencí, v nichž každá se sestávala z toho, že ve filmu žena řekla čtyřikrát stejnou větu v PDS nebo ADS. U koní se v této studii sledovala jejich celková pozornost k promítanému videu a byly pozorovány také behaviorální indikátory emočního vyladění a srdeční frekvence. Z výsledků studie vyplynulo, že koně více sledovali video, pokud v něm k nim žena promlouvala právě řečí zaměřenou na domácí mazlíčky (PDS). Stejně tak byli koně více úspěšní v hledání odměny, pokud k nim experimentátor promlouval touto řečí při úkolu, během kterého jim ukazoval lokaci odměny v jejich okolí. Takto koně mnohem snadněji odměnu našli v porovnání s koňmi, ke kterým člověk promlouval normální (emočně nezabarvenou) řečí. Mohlo by se tedy říci, že řeč zaměřená na domácí mazlíčky podporuje komunikaci mezi lidmi a koňmi během každodenních interakcí. Nicméně samotný mechanismus reakce koní zůstává stále nejasný, prozatím nevíme, zda řeč zaměřená na domácí mazlíčky u koní zvyšuje jejich pozornost, aktivuje je nebo zvyšuje jejich pozitivní emocionální vyladění v danou chvíli.
Základem je pochopit, jak koně vnímají
Pokud se začneme zamýšlet nad výše zmíněnými otázkami ve vztahu k dětem, měli bychom si nejprve položit otázku, jak vlastně koně vnímají své prostředí, ve kterém žijí. Právě neustálé vnímání a vyhodnocování informací z vnějšího prostředí, jež jsou získávány smyslovými orgány, jako je sluch, čich, zrak, chuť či hmat atd., jsou podstatou jejich reakcí, chování a komunikace.
Jednotlivé smysly koní byly již mnohokrát popsány v učebnicích anatomie, nicméně mechanismy a přesné smyslové vnímání koní mají ještě své limity a mnohdy je spojeno s různými mýty. Jak víme, smyslové vnímání koní je velmi odlišné od našeho. Tuto odlišnost můžeme vnímat během sledování koní ve výběhu, při každodenní manipulaci či práci s nimi. Na rozdíl od nás mají mnohé smysly více rozvinuté nebo vnímají v odlišném rozsahu než my lidé. V minulém čísle jsme rozebírali čichové schopnosti koní (Koně & lidé únor 2023), které mnohonásobně převyšují ty naše, stejně tak je tomu v případě sluchu. Dominantním smyslem koní je však zrak, jež je skvěle uzpůsoben k vidění za šera či rozeznávání pohybu na velkou vzdálenost. A právě získané informace o prostředí a z prostředí jsou základem komunikace mezi jedinci, jak stejného druhu, tak v případě mezidruhové komunikace.
Druhou otázkou v řadě je tedy to, jak koně vnímají nás lidi a naši vzájemnou mezidruhovou komunikaci. Komunikace jako taková je vrozená a s postupem věku se rozvíjí. Zde je důležité zmínit, že komunikace mezi koněm a koněm bude vždy odlišná od komunikace mezi koněm a člověkem. A už z tohoto důvodu je na místě podotknout, že koncept nadřazenosti (alfa pozice, vůdce stáda…) při výcviku a manipulaci s koňmi je pouze myšlenkovým konstruktem člověka. Mnohem efektivnější cestou je znalost biologie, chování a teorie učení, ale také schopnost předvídat a předpokládat dle nabytých zkušeností, jak se kůň může v dané chvíli zachovat. Interakce mezi člověkem a koněm, potažmo koněm a člověkem, formují vzájemný vztah. Opakované interakce definují očekávání každého subjektu během setkání, která následují. Tento princip vychází z Hindeho teoretického konceptu, kdy se aktuální průběh chování a reakce jednoho ze zúčastněných odvíjí od již známé předešlé interakce, tedy získané zkušenosti, na jejímž základě se odhaduje budoucí průběh interakce (Hinde 1979).
Důležitá je zkušenost koně, jaké situace s námi prožívá
Samotný vztah, který si kůň s člověkem utvoří, se odvíjí od mnohých vzájemně provázaných faktorů, mezi které patří věk koně a celkové sociální prostředí, stejně tak jako momentální zacházení s koněm a předchozí zkušenosti s člověkem a společnou prací. Vztah k člověku je možné u koně také zjistit z míry ochoty spolupracovat při určitých úkolech, činnostech a vzájemných interakcích.
A jak můžeme vlastně definovat pozitivní vztah koně k člověku? Dle dostupných studií se jedná o sociální blízkost projevovanou při vzájemném kontaktu koně a člověka. Vztah se odvíjí od jednotlivých interakcí a jejich valence (významu), tedy od toho, zda je pro koně příjemná (pozitivní), nepříjemná (negativní) či neutrální interakce s námi. Uveďme si příklady, kdy kůň již předpokládá nepříjemný pocit z budoucí interakce (například ošetření veterinářem), poté by měla být taková interakce kompenzována nějakým pozitivním zážitkem s námi. Tím může být například odměna za to, že hezky stál během podávání určité medikace či injekce. Pokud nebude následovat příjemný moment v naší přítomnosti, může se stát, že se kůň velmi rychle naučí se nám vyhýbat či se nenechat v budoucnu ošetřit od veterináře. A to, jak tušíte, velmi úzce souvisí se schopností koní učit se a spojovat si jednotlivé podněty a situace.
Právě proto je neodmyslitelnou součástí vztahu mezi člověkem a koněm i naše znalost teorie učení, kterou jsme vám shrnuli s praktickými příklady v rámci naší publikace Využití teorie učení a biologických poznatků ve výcviku a využití koní (Bartošová a Ničová 2020). Pdf publikace je volně dostupná na internetové stránce České technologické platformy pro zemědělství (ČTPZ) (https://www.ctpz.cz/media/upload/1623672825_10-kone-09.pdf). ●
Citované studie z článku jsou k dispozici u autorky. Článek vznikl v rámci řešení projektu MZE-RO0723. Autor článku: Ing. Klára Mikulášková, Ph.D. (dříve Ničová), Oddělení etologie, VÚŽV, v. v. i., Uhříněves; www.equistica.com
Buďte první! Přidejte komentář