Česko pomáhá vracet koně Převalského do Mongolska už třicet let

Řád Polární hvězdy je nejvyšší státní vyznamenání Mongolska, které může obdržet cizí státní příslušník. Od mongolského prezidenta Uchná Chürelsüch ho letos na podzim převzal ředitel Zoo Praha Miroslav Bobek. „Udělení řádu je velikou poctou pro současné i minulé pracovníky Zoo Praha, kteří se během desítek let usilovné práce zasloužili o záchranu koně Převalského a jeho návrat do původní domoviny,“ okomentoval.

První reintrodukční projekt byl spuštěn v roce 1992 a pražská zoo do něj poskytla několik koní. Nakonec se po silné zimě v roce 2010 v jihozápadním Mongolsku postavila do čela celého projektu. Za třicet let trvání tam poslala 34 koní, z nichž 29 klisen mělo 80 hříbat, deset vnoučat, a dokonce i první pravnoučata.

„Vyznamenání ukazuje, jak moc si Mongolsko váží českého projektu reintrodukce koní Převalského,“ řekl velvyslanec ČR v Ulánbátaru Jan Vytopil. „Projekt má o to větší význam v situaci, kdy všude ve světě dochází k významnému poklesu biodiverzity,“ shrnul.

Obrat k východu Mongolska

Všechny transporty koní Převalského mířily do střední a západní části Mongolska. Tam dnes jejich stáda obývají celkem tři lokality. Populace čítá zhruba tisíc kusů a je životaschopná, proto se projekt obrátí na východní část země.

Pražské pracovníky teď čeká jednání s mongolskými organizacemi o dvou lokalitách, které byly vybrány už před dvěma lety. Jedna z nich je v blízkosti bojišť druhé světové války u Chalchyn golu, druhá pak o něco jižněji, u Hadí řeky. Důležité bude posoudit vhodnost terénu, dostatek vody i potenciální choroby.

Návrat divokých koní mohou podpořit i samotní lidé tím, že se vydají přímo do Zoo Praha. Část vstupného jde na podporu tohoto projektu. Mimo jiné si mohou koupit suvenýry nebo přispět na sbírkové konto s názvem Pomáháme jim přežít.

Stoletá historie Převaláků v Praze

První tři koně Převalského se do Československa dostali v roce 1921 a Zoo Praha je získala rok po svém otevření. Vzácné koně tak chovají od roku 1932 a tuto tradici nepřerušila ani druhá světová válka. Celkem v Praze od té doby přišlo na svět více než 250 hříbat. Od konce padesátých let také zoologická zahrada vede mezinárodní plemennou knihu.

Současná světová populace koní pochází z pouhých třinácti jedinců. Do počátku 20. století se do zoologických zahrad dostalo čtyřiapadesát koní, kteří měli jen dvanáct potomků. Ve čtyřicátých letech se pak podařilo v Mongolsku odchytit ještě jednu klisnu. Posledním zpozorovaným koněm ve volné přírodě byl hřebec v roce 1967.

Díky zpětnému vypouštění koní do přísně chráněných rezervací v Mongolsku a Číně čítá populace několik stovek koní. V lidské péči jich je kolem dvou tisíc. V roce 2008 byl tak druh přeřazen z kategorie vyhuben v přírodě do kriticky ohrožený. Posledních deset let pak postoupil do kategorie ohrožený.

Nový výběh v Troji

V pražské zoo se nyní budují nové prostory nedaleko horní stanice lanovky, jež budou patřit asijské fauně. Koně Převalského tam proto až do roku 2024 návštěvníci neuvidí. Část z nich je v chovné stanici v Dolním Dobřejově a další z nich se přesunuli trochu blíže na Dívčí hrady.

„Smyslem tohoto projektu je nejenom oživit historickou lokalitu, ale také za pomoci divokých koní, kteří budou spásat travní porost, přispět k tomu, aby se na ni vrátila původní společenstva rostlin a živočichů,“ uvedl ředitel Zoo Praha Miroslav Bobek.

Zájemci mohou koně na Dívčích hradech pozorovat ze tří vyhlídek s bezbariérovým přístupem. Kromě zvířat si tak mohou vychutnat i kulisy panoramatu Prahy. Celá ohrada je monitorována pracovníky i kamerovým systémem, uvnitř je elektrický ohradník. Důležité je, aby lidé v žádném případě koně nekrmili. ●