Říkalo se, že koně se všemi bílými končetinami jsou koně pro krále. Přetrvala tato preference i do dnešní doby? Máte rádi koně s lysinkou nebo raději bez bílých znaků? Ano tušíte správně, dnes bude řeč o bílých odznacích u koní.
Další modifikací, tedy změnou v základní barvě srsti koní, jsou bílé odznaky. Ty jsou vysoce individuálním znakem s variabilní asymetrickou strukturou a obvykle je u koní můžeme vidět v oblasti hlavy a končetin. Pokladem bílých znaků na těle koní je růžová, tedy nepigmentovaná kůže. Bílé odznaky se objevují spontánně během procesu domestikace u selektovaných chovných linií zvířat. Toto téma podrobně zkoumal vědec Belyaev (1979) u lišek, kde se průběhu generací zvyšoval počet bílých znaků na jejich těle.
Pigmenty jsou utvářeny ve specializovaných buňkách melanocytech, které jsou odvozené z melanoblastů. Tento typ buněk vzniká již během embryonálního vývoje jedince, a to z neurální lišty. Odtud melanocyty putují do okolních částí těla jedince až ke kůži a srsti. Z pohledu vývoje zbarvení se jedná o selhání při přemísťování a proliferaci melanoblastů v určité oblasti těla koně.
Možná se ptáte: a čím to vlastně je? Pravděpodobně zde zase hraje roli genetika a její dědičnost. U těchto znaků se jedná o vliv více genů zaráz, tedy o polygenní dědičnost. Bylo zjištěno, že počet bílých oblastí na hlavě koreluje (souvisí) s počtem bílých odznaků na končetinách koní. Z toho nám vyplývá, že bílé znaky jsou dány stejným genetickým mechanismem.
Další faktory mohou být i negenetického původu. Jedním z možných faktorů může být samotná struktura chlupu, která může zabraňovat, usnadňovat, nebo i abnormálně ovlivňovat průnik pigmentů do chlupu a tím ovlivnit výsledné zbarvení koně. Další vliv je možné hledat na úrovni struktury proteinu, na který se váží pigmenty u koní. Struktura proteinu může být pozměněna, čímž dochází ke změně tvaru celé molekuly, a to může vést k jinému typu zbarvení, než je geneticky dáno. Je tedy možné tvrdit, že koně se stejným genotypem, které chovatel odchoval ve stejných podmínkách, budou vždy vykazovat rozdíly v sledovaných bílých znacích. Do celého procesu totiž mohou vstupovat i modifikujících geny, které utváří genetické pozadí. Běžným příkladem tohoto působení je odlišná doba vybělování u běloušů či právě přítomnost bílých znaků na hlavě a končetinách koní. V praxi je často uváděný příklad jednovaječných dvojčat, u kterých jsou jednotlivé znaky tvarově odlišné a jsou dány právě negenetickými vlivy.
Bylo pozorováno, že větší míra bílých znaků se vyskytuje u hřebců a valachů než u klisen. Dále byl sledován vyšší výskyt bílých odznaků u ryzáků v porovnání s vraníky či hnědáky. Větší přítomnost bílých odznaků na hlavě a končetinách koní je tedy celkově ovlivněna komplexem několika vlivů, mezi které patří i pohlaví a negenetické faktory.
Některé bílé odznaky se objevují na těle koní i bez podkladu růžové kůže. Zde se jedná spíše o menší oblasti kolem bílých znaků či jako úzké proužky na hlavě či končetinách. Pravděpodobným vysvětlením je to, že zde došlo k omezení během přemisťování melanocytů z přilehlých pigmentovaných oblastí. Otázka dědičnosti bílých odznaků u koní ale není ještě zcela objasněna a stále se čeká na další objevy v této oblasti vědy.
A na závěr, pojďme si projít české označení jednotlivých bílých znaků na hlavě koní. Hvězda, proužek, lysina, lucerna, šňupka a další… Schválně, kdo je všechny zná? Umíte je pojmenovat na uvedených fotografiích?
Text: Pro KoněČesky Klára Mikulášková (Oddělení etologie VÚŽV, v. v. i., Uhříněves; www.equistica.com)
Kresba: Kristýna Oweisová
Foto: Zuzana Tillerová
Buďte první! Přidejte komentář