Českem na koňském hřbetu: Palác pro koně

Nesmí chybět ani náš pravidelný cestopisný seriál Českem na koňském hřbetu, kde v pátém dílu s názvem Palác pro koně vyjedeme zkoumat krásy Jižních Čech. V sedle ,,Černého’’ a ,,Bílého’’ budou jak jinak než bratři Krausovi.

V tomto díle se vydáme s bratry Krausovými a jejich koňmi po hipostezkách Jižních Čech.

Vondrov

První kroky cestopisného seriálu vedly na vondrovský hospodářský dvůr zvaný jako „Palác pro dobytek“, který je součástí panství na Hluboké.

Budovy jsou uspořádány po obvodu hospodářství, v jehož středu tak vzniká prostorný dvůr. Součástí Vondrova byly stáje pro koně, stáje pro dobytek, honosný kurník a uprostřed dvora systematicky umístěné stodoly na ukládání sena a slámy. Jedná se tedy o unikátní soubor historických budov s přesně daným účelem, které jsou i dnes aktivně spojeny s koňmi.

V kasárnách spali vojáci, kteří se starali o švarcenberské koně. Na Vondrově můžeme vidět ještě pozůstatky umístění zvonu, kterým se vojáci svolávali do služby.

Vondrov byl na konci 19. století nejmodernějším hospodářstvím rakousko-uherské monarchie, jehož tehdejší majitel Adolf Josef Švarcenberk zasedal v zemské komisi pro chov koní v Čechách. Svoji znalost plemenitby následně uplatňoval na Vondrově a dokonce se staral o výběr i management hřebců.

Poblíž cesty na zámek v Hluboké, asi kilometr od Vondrova, vznikla v roce 1713 speciální budova věnovaná koním, psům a lesní zvěři. Byla to budova, ve které rod Švarcenberků pořádal lovecké slavnosti a parforsní hony. Součástí tohoto zámku zvaného Ohrada jsou stáje pro koně, psince pro psy a zbrojnice pro jezdce.

Rod Kinských

Podíváme se také trochu do historie a pár slovy si představíme rod Kinských. Ti byli proslulí svou láskou ke koním a v roce 1836 na svém panství v Chlumci nad Cidlinou poprvé uspořádali parforsní hon.

Oktavián Josef Kinský dokonce založil vlastní chov teplokrevných sportovních koní známých jako koně Kinští. Kinští se zasloužili o rozvoj koňského a dostihového sportu a stáli i u zrodu Velké pardubické.

ZOO Hluboká

Součástí muzea mysliveckého a lesnického na zámku Ohrada je i živá expozice na šesti hektarech ZOO Hluboká ve které nalezneme zvířata z českého lesa (srnci, jeleni, divoká prasata, lišky, králíci, bažanti, venkovní terária se zmijemi) i z dalších kontinentů.

Adolf Švarcenberk chtěl původně na tomto místě otevřít africkou zoologickou zahradu. Shetlandský pony, kterého nalezneme v ZOO Hluboká, je velmi otužilý malý pony pocházející ze severu. Jedná se o pracovní plemeno, které se používalo na polích, při dobývání rašeliny a při práci v dolech.

Zámek Hluboká

Zámek na Hluboké byl velmi často spjat s loveckou sezónou, která mnohdy trvala déle než čtrnáct dní. Po tu dobu se zámek v druhém patře proměnil v ubytovnu pro přátele a známé aristokraty rodu Švarcenberků. Některé rody měly na Hluboké své pokoje celoročně.

Prostředí tohoto renesančního zámku poskytlo zázemí nejednomu natáčecímu štábu. Natáčely se zde především české pohádky jako Pyšná princezna, Jezerní královna, Šípková Růženka nebo Tři bratři. Ze zahraničních produkcí to pak byl například film Underworld: Krvavé války.

Součástí zámku na Hluboké je i zámecký park s rozlohou 90 ha protkaný cestami pro koně a povozy a krytá jízdárna v anglickém stylu. Dominantou této historické budovy je otevřený krov.

Budova zahrnuje stáje pro 50 koní, kočárovna a místnost pro ukládání postrojů. V dnešní době tato skvostná jízdárna už slouží pouze jako historická památka.

Něco navíc
Při natáčení na Hluboké se smělo s koňmi jezdit pouze po cestách a na nádvoří zámku. Při natáčení vnitřních prostor byl přítomen pouze kastelán.