V osmém díle s názvem Na koních indiánů se podíváme na putování po Karlovarském kraji, kde hned na úvod navštívíme krásné a proslulé Mariánské Lázně.
Poznámka redakce: V drezúrních pravidlech ČJF pro rok 2021 a 2022 je zakázáno při drezúrních úlohách užívat jezdecký cylindr nebo buřinku bez ohledu na věk jezdce a koně. Vždy je nutné mít ochrannou přilbu.
Jezdecká akademie s.r.o. Mariánské Lázně
Na úvod osmého dílu zavítáme do jedné z mála středních odborných škol věnovaných jezdeckému sportu a chovu koní, tedy do Jezdecké akademie s.r.o. v Mariánských Lázních. V době natáčení právě na Jezdecké akademii probíhají praktické maturitní zkoušky a my tak máme možnost nahlédnout do jejich průběhu.
Mezi odbornou část maturitní zkoušky patří například lonžování jako součást výcviku jezdce, lonžování mladého koně včetně znalosti použití pomocných otěží, dále nakládání a transport koní, předvedení koně a jeho popis. A nebo také drezúrní úloha.
Říká se, že dvacet minut správné práce na lonži je pro koně stejně náročných jako hodinový trénink pod sedlem.
Výsledkem drezúry by měl být sladěný pohyb koně a jezdce.
Drezúrní ježdění
V prostorách haly Jezdecké akademie s.r.o. nám Ondřej a Martin předvedli na Černém a Bílém drezúrní úlohu, kterou následně hodnotila vedoucí praktické výuky Jana Stebelská.
Oba dva jezdci mají na sobě v drezúrní úloze jezdecký úbor, který se skládá z bílých rajtek, jezdeckého fraku a cylindru. Nechybí ani bílé rukavice, jezdecká obuv a uzdění pro nižší drezúrní úrovně.
Drezúrou dosahuje kůň pokud možno co největší poslušnosti, obratnosti a maximalizuje rozsah svého pohybu. Výsledkem drezúry by měl být také sladěný pohyb koně a jezdce. Viděli jsme tedy část zajeté základní úlohy v podání Ondřeje a Martina. Jejich výkony můžete posoudit sami při shlédnutí 8. dílu Českem na koňském hřbetu.
Lovecký zámeček Kladská
Z Mariánských lázní se s našimi průvodci přesuneme do Kladské. Lovecký zámeček, který si v této části představíme, patřil rodu Waldemburků, kteří za 6000 zlatých skoupili okolní pozemky a nechali si na ně z vídeňské světové výstavy dovézt švýcarský pavilon i s loveckým zámečkem po železnici. Rozebraný na kusy ho na pozemku v Kladské opět budovali dohromady.
K zámečku přibylo dalších pět srubů, které v Kladské stojí dodnes. Kladská byla za dob knížete Otto Sigismunda Schonburga Waldemburka druhým největším loveckým revírem v ČR. Tento zámeček stojí v národní rezervaci Kladské rašeliny kousek od Kladského jezera.
Kladské rašeliny
Jsou součástí mokřadů mezinárodního významu. Nachází se zde deset kaskádovitě umístěných rybníků, které jsou propojeny potokem Dlouhá stoka, jenž vede do cínového dolu.
Tento potok byl vybudován ve 30. letech 16. století. Stoka je dvacet čtyři kilometrů dlouhá a napájela padesát dva rudných mlýnů.
Muzeum hornictví
Další zastávkou na naší cestě po Karlovarském kraji je i muzeum hornictví. Dnes jsou na tomto místě k vidění stroje a těžká technika, která byla spojena s hutnictvím. Rozhledna v Krásném ležící uprostřed pomyslného trojúhelníku (Mariánské Lázně, Františkovy Lázně a Karlovy Vary) byla vybudována jako lákadlo pro lázeňské turisty.
Hitlerka je pravotočivá kamenná rozhledna dnes právem nazývána jako jedna z nejromantičtějších rozhleden v ČR. Od roku 1958 je rozhledna uznávána národní památkou.
Koňská hlava
Z oblasti proslulé hornictvím zamíříme k tzv. koňské hlavě, která se skrývá na hradu Loket. Přestože název nabádá k představě předmětu spojeného s koňmi, nenechte se zmást.
Hrad Loket neboli klíč ku Království českému, jak se mu také říká, je obranná pohraniční pevnost v románském stylu. Hrad stojí na vyvýšeném žulovém masivu, který obtéká řeka. Koňská hlava, nebo spíše její kus, leží v budově původního markrabství a jedná se o část meteoritu, který byl objeven ve druhé polovině 15. století.
Koně indiánů
Na závěr putování po Karlovarském kraji si představíme jedno malé americké plemeno koní appaloosa.
Svatošské skály jsou přezdívaným rájem horáků a horolezců. Nachází se zde opravdu pestrá a divoká příroda, která je pro cestování se sportovními koňmi jen velmi těžko sjízdná.
Appaloosa má čtyři dominantní znaky:
- kulaté bíle ohraničené oči
- nepravidelné bílo červené nepravidelné skvrny na nozdrách a genitáliích
- kopyta mají charakteristické bílé vertikální pruhy
- srst se barevně liší stejně jako velikost skvrn
Toto plemeno bylo šlechtěno pro svou sílu, obratnost a hbitost. Jedná se o malé nebojácné koně milující lidi. A právě na hřbetě těchto malých koní se vypravíme na putování po Svatošských skalách a okusíme nejen prudké stoupání po skalnatém terénu, ale také velmi náročný sestup drsnou krajinou dolů.
Text: Nikola Kováříková, René Šír
Foto: Dalibor Gregor
Buďte první! Přidejte komentář