Jaké bude mít narozené hříbě zbarvení srsti je námětem k přemýšlení snad každého chovatele koní. Otázky typu: „jak je možné, že z vrané klisny a hřebce se narodí ryzák?“ nebo „jak to, že se nám narodilo bílé hříbě po hřebci a klisně jiného zbarvení?“ jsou někdy na denním pořádku. Přitom nám k rozuzlení stačí znát základy genetiky.
Zeptejte se sami sebe – máte ve zbarvení nějaké preference? Někteří si vždy pořizují koně ryzé barvy, zatímco jiného by takový kůň vůbec nezaujal. Zbarvení však není otázkou jen preference, ale může velmi úzce souviset se zdravím koně. Nepříjemným momentem může být úhyn hříběte při nevhodně zvolené kombinaci jeho otce a matky. Důvodem je, že kombinace určitých zbarvení koní může vést ke vzniku letálních (smrtelných) efektů u koní – jedním takovým je například letální syndrom bílých hříbat (LWFS) nebo levandulový syndrom hříbat (LPS).
Dle zbarvení je také například snadné uznat/vyloučit otcovství hřebce u daného hříběte. V praxi se také můžeme setkat s tím, že pro některá plemena koní je zbarvení podmínkou pro zařazení do příslušné plemenné knihy. A poměrně častým problémem je u koní i chybná identifikace zbarvení.
Geny rozhodují o vytvoření, kvalitě a distribuci pigmentu na těle koně.
Jak jsme si minule již řekli, základní barvy srsti jsou dány poměrem pigmentů: eumelaninu a feomelaninu. Pokud převažuje eumelanin, utváří se černé zbarvení a naopak z převahy feomelaninu vzniká červená/rezavá až žlutá barva srsti. Kdybychom zabrouzdali do trochu větších detailů z genetiky, zjistili bychom, že zbarvení se předává od rodičů na potomky dle tzv. mendelistické dědičnosti. Tedy, že genotyp rodičů rozhoduje o budoucím zbarvení potomků. Každý rodič (klisna/hřebec) předá hříběti polovinu svých alel. Jejich kombinace poté dá vzniknout finálnímu zbarvení hříběte. Což jinými slovy znamená, že pokud víme, jaké zbarvení (genotyp) měl otec a matka hříběte, můžeme si snadno odvodit, jaké zbarvení bude mít i hříbě.
V dnešním díle se zaměříme na tři zbarvení, konkrétně na hnědáka, vraníka a ryzáka. Naučíme se je od sebe rozeznávat nejen podle zbarvení srsti. Začněme tím nejtmavším z nich. Vraník je kůň s černým tělem a znaky bez jakékoliv světlejší oblasti na těle. Zbarvení je dáno přítomností pigmentu eumelaninu, tedy černého pigmentu. Agouti gen (A) ručí za rozmístění eumelaninu na těle koně. Vlivem tohoto genu vzniká hnědák nebo vraník. Gen Agouti je závislý na činnosti genu Extension (E).
Distribuce pigmentu je v celém těle rovnoměrná. Ale i u vraníka se můžeme setkat v bílými znaky na končetinách či hlavě, ale o tom si povíme zase jindy, jelikož tyto znaky jsou ovlivňovány jinými geny. Vraník musí mít vždy dominantní alelu genu Extension ve svém genotypu, může být tedy genotypu Ee nebo EE. Alely Agouti genu ale musí být recesivní, tedy aa a až poté v kombinaci s alelami genu Extension (EE/Ee) vzniká vraník. Při spojení dvou vraných koní (hřebec + klisna) se narodí hříbě buď ve zbarvení vraníka, nebo ryzáka. Přítomnost hnědých nebo světlých chlupů v okolí nozder, očí či slabin koně ukazuje, že kůň není vraník. V letních měsících se však i srst vraníka může změnit a působit dojmem tmavého hnědáka. Zbarvení, které si lidé pletou s vraníky, je právě zmíněný tmavý hnědák, což je nejtmavší forma hnědáka. Druhým mylně označovaným zbarvením je plavák, který má velkou variabilitu v tónech zbarvení srsti, takže by hlavně v zimních měsících mohl působit jako vraník, ale nikdy není celoplošně černý. Pro sporné příklady je vždy doporučováno využít metod molekulární genetiky pro stanovení genotypu koně. Pěkné zástupce zbarvení vraníka můžeme vidět na fotkách.
Kůň se zastoupením alel AA/Aa v Agouti genu a EE/Ee na Extesion má výsledné zbarvení hnědé. Hnědák je kůň s černými znaky, tělo je variabilního odstínu od žlutohnědé po hnědou. Distribuce pigmentů je nerovnoměrná, nejvíce pigmentované jsou končetiny, hříva a ocas. Dominantní alela genu Agouti způsobí, že se z vraníka stane hnědák a pigment eumelanin se bude nacházet v hřívě, ocasu a na končetinách koně, kdežto tělo koně bude zbarveno dle feomelaninu. Odstín těla je dán poměrem alel jednotlivých genů. U hnědáků rozlišujeme od sebe světlé hnědáky, hnědáky, tmavé a černé hnědáky. Tmavý a černý hnědák bývá často zaměňován za vraníka.
Zbarvení ryzáků vzniká u recesivních homozygotů ee genu Extension. Ryzák má zbarvení srsti v různých odstínech červené se světlou až tmavočervenou, nikoliv však černou barvou hřívy, ocasu a končetin. Genotyp ryzáka nese kombinaci alel Aaee nebo Aaee. U ryzáků se často setkáváme se světlejší hřívou, jež je ovlivňována působení jiného genu (Flaxen, F), který zapříčiňuje světlejší zbarvení hřívy a ocasu, než je tělo. Podle intenzity a odstínu zbarvení u ryzáků rozlišujeme světlého ryzáka, ryzáka, tmavého a černého ryzáka.
Světlý ryzák je zbarvení typické pro plemeno hafling. Na tmavě zbarveného ryzáka můžete občas narazit mezi tažnými koňmi, kde jejich tmavě červená nebo šedočervená srst a stejné nebo světlejší zbarvení žíní v hřívě a ocasu naznačují podíl genů Extension a Flaxen. Černý ryzák má černou nebo mírně narezlou srst po těle, ryzé konce žíní ocasu, hřívy a dolních částí končetin.
V příštím čísle budeme pokračovat s dalšími základními barvami srsti koní. Pokud máte hezké fotografie vašich vraníků, hnědáků či ryzáků, zašlete nám je na instagram.
Gen Agouti ovlivňuje i uložení pigmentu pouze na oblast hřívy, ocasu a dolních částí končetin. Rozmístění a odstín hnědé ovlivňují alternativní alely Agouti A+, At.
Buďte první! Přidejte komentář