V minulém díle jsme si představili 10 základních otázek, na které bychom měli znát odpověď před tím, než se pustíme do výběru krmiv a krmných surovin. Společně je v následujících článcích zodpovíme a podíváme se na různá úskalí, se kterými se můžeme ve výživě našeho koně setkat.
■ Má můj kůň nějaký zdravotní problém, kvůli kterému musím krmnou dávku upravit?
U koní pracujeme s několika nejběžnějšími omezeními, co se týče zdravotního stavu. Nejčastěji se omezení týká obilovin a výrobci krmiv proto každý rok představují nové a nové řady bez obsahu ovsa, bezobilné směsi a další produkty. Jsou ale všechna tato krmiva vhodná pro všechny typy koní?
Pozor na obsah škrobů
Zrno obilovin obsahuje asi 50 % škrobu, který obecně není vhodný koním přidávat ve velkém množství, za určitých okolností se obsah škrobu a cukru v krmení sleduje výjimečně pečlivě. Příkladem jsou zejména krmné dávky u koní, kteří trpí některou z metabolických poruch. Nízký obsah škrobu v krmivech sledujeme i u koní, kteří jsou citliví na schvácení kopyt nebo už chronicky schvácení jsou, dále také u koní s výskytem žaludečních vředů. Pro všechna jednotlivá onemocnění byla vypracována konkrétní doporučení, týkající se maximální denní dávky škrobů a cukrů, které může krmivo pro takového koně obsahovat. Pokud máte koně, který na některé ze zmíněných onemocnění trpí, nebo na ně máte podezření, neváhejte řešit zdravotní stav s veterinářem a nechat si poradit i s ohledem na krmení.
Nízký obsah škrobů je důležitý u koní
► náchylných na schvácení nebo chronicky schvácených
► trpících některou z metabolických poruch
► s výskytem žaludečních vředů
Metabolické poruchy
U koní s metabolickými poruchami – např. PSSM1 a PSSM2 (ale i jinými) se přistupuje ke snížení škrobů a cukrů v krmné dávce – škroby a cukry by měly poskytovat maximálně 10 % energie v celkové krmné dávce, toto doporučení se týká i objemného krmiva. Pokud je u těchto koní nutné dodat energii navíc, doplňujeme ji tukem (tedy přidáním rostlinných olejů nebo krmných olejnin). Některá onemocnění vyžadují zařadit do krmení vyšší dávky kvalitního bílkovinového krmiva nebo speciálně zvolené doplňky bohaté na antioxidanty, vitamíny a minerály. Při potvrzení některé z metabolických poruch doporučuji nechat si sestavit krmnou dávku odborníkem. Ačkoliv na trhu najdeme mnoho produktů, které jsou doporučovány pro koně s těmito onemocněními, ne každý výrobek je vhodný pro všechny typy metabolických poruch. Zároveň u těchto koní nemůžeme hlídat jen složení kyblíčku. Často je omezena pastva, hlídá se kvalita objemného krmiva a podobně.
U koní s metabolickými poruchami
► Škroby a cukry by měly poskytovat maximálně 10 % energie v celkové krmné dávce, toto doporučení se týká i objemného krmiva
► Potřebnou energii lze doplnit tuky
► Při potvrzení metabolické poruchy konzultujte KD s odborníkem
Schvácení kopyt a chronické schvácení
Koně schvácení nebo náchylní ke schvácení kopyt mají také upravené krmení, problém je většinou ale v celkovém managementu. Ke schvácení nejčastěji dochází nadměrným příjmem škrobů, cukrů, fruktanů nebo dalších látek. Velká část případů laminitidy u nás probíhá na startu pastevní sezóny, kdy začne velmi rychle rašit nová tráva. Na začátku roku ale pro trávy nejsou ideální teplotní podmínky, rostliny se dostávají do šoku (zejména při prudkém střídání nočních a dopoledních teplot) a jako obranu před chladem produkují špatně stravitelné cukernaté látky. Jejich nadměrným spásáním dochází k přetížení trávicí soustavy koní, rozmnožení nežádoucích mikroorganismů v tlustém střevě a dále k zánětu střev, který vede k průniku toxinů krevním oběhem až do kopytní škáry.
Řešením pro schvácené nebo chronicky schvácené koně je omezení pastvy – a to buď úplné, nebo alespoň částečné.
Řešením pro schvácené nebo chronicky schvácené koně je omezení pastvy – a to buď úplné, nebo alespoň částečné. Všechny koně, kteří mají přístup k pastvě, bychom měli na zelené krmení postupně navykat, a to tak, že koně pouštíme na začátku pastevní sezóny pást jen na několik málo minut a nejlépe v odpoledních až večerních hodinách. Doba, po kterou se koně pasou, se postupně prodlužuje, zároveň je nutné sledovat strukturu výkalů. Přes všechna doporučení najdeme mezi koňmi takové, kterým pastva nevyhovuje ani v menší míře a jsou velmi citliví na přichvácení. V takovém případě je lepší změnit management ustájení a koni poskytnout hliněný výběh nebo paddock s celodenním přístupem k senu.
Žaludeční vředy
Koně, kteří mají podezření na žaludeční vředy, krmíme také sníženými dávkami obilovin. Škrob přítomný v obilovinách může v žaludku zvyšovat kyselost jeho prostředí nebo podpořit rozvoj nežádoucích mikroorganismů. U koní trpících na žaludeční vředy hraje také zásadní roli management chovu. U vředařů je potřeba zajistit takový přístup ke krmivu (nejlépe k senu), aby mezi jednotlivými krmeními nebyly časové úseky delší než 2-3 hodiny. Vředařům také pomáhají krmiva s vyšším obsahem vápníku (vojtěškové pelety, řepné řízky), která tlumí kyselost v žaludku.
Zároveň mohou mít blahodárný účinek i krmiva obsahující velký podíl rozpustné vlákniny – pektinů, např. již zmíněné řepné řízky, spařené lněné semínko nebo jablečné výlisky, a to z toho důvodu, že pektiny vytváří sliz, který pomáhá chránit sliznice trávicí soustavy. U ovocných výlisků je ale všeobecně nutné dávat pozor na obsah zbytkového cukru, který po vylisování moštu ve výliscích zbývá. Jeho obsah se liší výrobce od výrobce. Jednoduché sacharidy totiž mohou, stejně jako škroby, zvyšovat kyselost v žaludku a tím dráždit žaludeční sliznici.
U koní s výskytem žaludečních vředů
► Snižujeme dávky obilovin
► Přestávky mezi krmením nejsou delší než 2-3 hodiny
► Krmiva s vyšším obsahem vápníku pomáhají snížit kyselost (vojtěška, řepné řízky)
► Vhodná jsou krmiva s vyšším obsahem rozpustné vlákniny – řízky, lněné semínko, jablečné výlisky
Průjmy, konečníková voda a koliky
Průjmy, konečníková voda a koliky jsou zdravotními obtížemi, které mohou mít mnoho příčin a jejich náprava je často velmi dlouhá. V některých případech se potíže nepodaří dostatečně vyřešit nikdy a vhodným managementem chovu můžeme pouze podpořit jejich co nejmenší výskyt.
Příčiny
► krmení velkého množství obilovin (od dvou a více kilogramů denně)
► nedostatečné proslinění krmiva, nedostupnost vody nebo nadměrné krmení surovin s vysokým obsahem nekvalitní vlákniny (velké množství slámy v krmné dávce, nekvalitní seno atd.)
Ne vždy jsou důvodem vzniku těchto onemocnění potíže spojené s nevyváženou krmnou dávkou, proto prvním impulzem při zjištění některého z těchto stavů je konzultace s veterinárním lékařem. Ve všech případech onemocnění koní je nutné se na management chovu a krmení podívat opravdu komplexně. Pokud sestavujeme novou krmnou dávku, její celková podoba se u nemocných koní může upravovat a ladit po malých změnách klidně i v průběhu několika měsíců tak, aby nakonec perfektně seděla. Pokud řešíte krmnou dávku u koně se speciálními potřebami, není od věci domluvit se na dlouhodobé péči veterináře i výživáře.
Prvním impulzem při zjištění některého z těchto stavů je konzultace s veterinárním lékařem.
■ Je bezobilné krmivo vždy opravdu bezobilné?
Malou odbočkou se podíváme ještě na bezobilné řady komerčních krmiv. Pokud má náš kůň speciální nároky na dietu, které se týkají obsahu škrobu a cukrů, nenechme se přesvědčit pouhým tvrzením, že „krmivo je bez ovsa“,* nebo „krmivo neobsahuje obiloviny“. Ve všech případech se dívejme na surovinové složení krmiva.
Jako majitelé koní se zvláštními nároky na dietu vyžadujme po výrobcích krmiv uvedení množství škrobů a cukrů alespoň na etiketě.
Pokud tyto údaje výrobce neuvádí a pro vás jsou podstatné, zkuste výrobci o tento údaj napsat. Bez doložení konkrétních hodnot škrobů a cukrů obsažených v krmivu, které je uvedeno jako „vhodné pro koně s metabolickými poruchami“ a podobně, toto krmivo spíše nevybírejte a raději se porozhlédněte po produktech u více transparentního výrobce.
■ Můj kůň nemá žádné zdravotní obtíže – mohu koupit krmivo s obilninami?
Jednoduchou odpovědí by bylo „Ano“. Výživářskou odpovědí ale je: „Záleží na okolnostech.“ Obecně pokud máte koně ve střední zátěži, obiloviny v krmné dávce mohou pokrýt část energetické potřeby a poskytnout koni „horkou“ energii pro práci.
Při výběru krmiva se orientujte podle celkového složení surovin a nepřekračujte doporučená množství škrobu v denní krmné dávce (tj. asi 2 g škrobu na 1 kg hmotnosti koně).
V případě, kdy máte koně v nízké nebo hobby zátěži, doporučuji spíše využít krmiva s nízkým obsahem škrobů a cukrů, například založená na vojtěšce, řezance nebo řepných řízcích.
*pokud výrobce uvádí, že krmivo je bez ovsa, neznamená to, že tam nepřidal množství jiných obilovin – ve složení některých bezovsových krmiv se často objevuje ječmen nebo kukuřice. Před nákupem je proto nutné uvědomit si, jaké krmivo sháním a jestli je této výrobek pro mého koně vhodný.
**dovolím si poznámku, že tento způsob managementu nevyhovuje žádnému koni, a to kvůli fyziologickým procesům v žaludku – žaludek koní vylučuje trávicí kyseliny nepřetržitě během celého dne. Pokud má kůň žaludek prázdný, vznikají velmi záhy žaludeční vředy – tedy u jakéhokoliv koně, který déle než 3 hodiny nepřijímá krmivo, může být zvýšené riziko výskytu žaludečních vředů. Objemné krmivo by tedy mělo být přítomno vždy, i v paddocku. Nemusí se přitom jednat o celý balík, dobře poslouží např. senem naplněné sítě rozmístěné po výběhu.
Závěrem
První otázkou ohledně složení krmné dávky pro našeho koně je určitě otázka zdravotní. Přestože jsme se v tomto článku bavili především o vhodných příkrmech, ne každý zdravotní problém lze řešit pouze obsahem kyblíčku. Zdraví i duševní pohoda koní závisí na celkovém managementu chovu.
Některým koním nevyhovuje přístup 24/7 na bohatou pastvu – neomezená pastva u nich způsobuje obezitu nebo zhoršuje zdraví a rozvíjí metabolické poruchy. Některým koním na druhou stranu nemusí vyhovovat hliněný paddock, zvlášť, pokud je sem umístěn každý den na několik hodin bez jakéhokoliv přístupu ke krmení** . Další potíže může představovat způsob, množství a četnost podávání příkrmu – krmíte 1x, 2x nebo 3x denně? Dostává kůň příkrm volně ve výběhu spolu s ostatními, nebo má čas se v kyblíčku přehrabovat sám někde opodál? To jsou otázky týkající se především managementu ustájení a toho, jak koresponduje s potřebami vašeho koně.
Formu ustájení přitom nemáme vždy možnost tak jednoduše změnit, přesto je důležitým bodem v celkovém managementu chovu koní a blízce se dotýká i jejich výživy. Na to, jak forma ustájení ovlivňuje výběr krmení a sestavování krmné dávky se společně podíváme zase v příštím díle.
Zdroje:
(1) Harris, P. A., Rivero, J. L. L. 2017. Nutritional considerations for equine rhabdomyolysis syndrome. Equine Veterinary Education, 29(8), 459-465.
(2) Andrews, F. M., Larson, C., Harris, P. 2017. Nutritional management of gastric ulceration. Equine Veterinary Education, 29(1), 45-55.
Buďte první! Přidejte komentář