Nakrm si koně VI: Trávicí trakt – dutina ústní, zuby a jícen

V současnosti je možné si vybrat z nepřeberného množství krmiv, které nabízejí čeští i zahraniční výrobci. Jak se mezi jednotlivými typy a značkami orientovat a co je vlastně nejdůležitějším krmivem pro koně? Náš seriál o krmivech se zabývá rozdělením krmiv a tím, jak je společně kombinovat.

V minulém díle jsme porovnali krmné dávky založené na obilovinách nebo tucích a pověděli si něco o základních vlastnostech škrobů a tuků. Dnes se budeme věnovat praktické výživě koní vzhledem k anatomii a fyziologii jejich trávicího traktu.

Koňský trávicí trakt je uzpůsoben k příjmu krmiva po celý den

Koně se vyvinuli jako spásači travních a rostlinných druhů chudých na energii a živiny. Z těchto ne příliš kvalitních porostů dokázali získat dostatek živin pro svůj růst, pohyb i rozmnožování. Jejich trávicí trakt je proto přizpůsoben pro příjem relativně neenergetických krmiv po malých dávkách během téměř celého dne.

Proces štěpení vlákniny je jedním z nejdůležitějších trávicích procesů v trávicím traktu koní.

Na rozdíl od člověka má kůň v poměru k velikosti svého těla poměrně malý žaludek, ve kterém se potrava zdržuje na dvě, maximálně na šest hodin, a to v závislosti na velikosti částic krmiva, které do žaludku přijdou. Delší částice pocházející z objemných krmiv se v žaludku zdržují déle než částice menší. Šroty, mouky a drobné částice müsli tedy žaludkem prochází daleko rychleji než řezanka nebo delší stébla objemného krmiva. V případě malého zastoupení dlouhých částic v trávenině (např. pokud kůň dostává nejprve jádro a potom seno) může krmivo žaludkem prosvištět poměrně rychle – to způsobí, že se krmivo nedostatečně stráví a kůň jeho živiny využije mnohem méně efektivně.

Druhým specifikem trávicího traktu koní, oproti tomu lidskému, je velikost a objem tlustého střeva. Největší odlišnosti můžeme pozorovat zejména u střeva slepého, které je u člověka představováno pouze malým červovitým výběžkem; u koně ale tvoří tento orgán mohutný vak o objemu 26–38 litrů, ve kterém probíhá trávení vlákniny. Vláknina je pro koně hlavním zdrojem energie, ačkoliv ji žádný savec neumí trávit sám vlastními enzymy. Býložravcům v tomto procesu pomáhají symbiotické mikroorganismy osídlující buď předžaludky (to platí např. u skotu, koz a ovcí) nebo slepé a tlusté střevo (tak je tomu u nepřežvýkavých býložravců, tedy i u koní). Mikroorganismy štěpí vlákninu zejména pro své metabolické potřeby, jako „odpadní“ produkt tohoto procesu vznikají krátké řetězce tuků, kterým se říká těkavé mastné kyseliny. Tyto řetězce jsou mikroorganismy uvolňovány do prostředí střeva, následně přecházejí střevní stěnou do krve a koňský metabolismus je využívá pro zisk energie.

Šroty, mouky a drobné částice müsli žaludkem prochází daleko rychleji než řezanka nebo delší stébla objemného krmiva.

Proces štěpení vlákniny je jedním z nejdůležitějších trávicích procesů v trávicím traktu koní. Protože stravitelná vláknina zabezpečuje velkou část energetické potřeby koní, je v krmné dávce prakticky nenahraditelná. Celý fermentační proces štěpení vlákniny navíc existenčně závisí právě na mikroorganismech, kteří osidlují prostor tlustého střeva. Můžeme tedy s nadsázkou tvrdit, že symbiotické bakterie, prvoci, kvasinky a houby tvoří další částečně skrytý orgán trávicí soustavy koní, který je potřeba udržovat zdravý a ve formě, úplně stejně jako jiné orgány trávicí soustavy.

Zpracování a trávení potravy ale začíná už při jejím příjmu dutinou ústní. Pojďme se teď proto společně podívat na počátek této cesty.

Dutina ústní a zuby

Zuby koním slouží k uchopení potravy a k jejímu rozžvýkání. Na rozdíl od skotu a malých přežvýkavců mají koně oba oblouky zubů (přežvýkavci mají místo horních řezáků na horním patře pouze tvrdou zkusnou desku), což jim umožňuje ukusovat pastevní porost i velmi malého vzrůstu už na začátku vegetace. Zuby ale zároveň potravu také rozmělňují na menší částice.

Na rozdíl od skotu a malých přežvýkavců mají koně oba oblouky zubů (přežvýkavci mají místo horních řezáků na horním patře pouze tvrdou zkusnou desku), což jim umožňuje ukusovat pastevní porost i velmi malého vzrůstu už na začátku vegetace.

Koňské zuby mají prodlouženou dobu růstu a rostou až do 10 let věku1. Při svém růstu se zároveň stále obrušují. Jak krmit koně, aby zuby zůstaly zdravé?

Pozor si dáváme zejména na tvrdost jadrných krmiv. Mezi tvrdá krmiva řadíme například ječmen, dále některé druhy semen a také některé komerčně vyráběné granule. Pokud se koním krmí ječmen, většinou se podává ve formě šrotu, případně se celé semeno vaří, aby změklo.

Tvrdá semena je nutné před podáváním namlít.

Tvrdá semena je nutné před podáváním namlít (například pokud krmíme celá semena ostropestřce) nebo je krmit již zpracované jako výlisky nebo extrudovaný šrot. U většiny semen, která koním podáváme, je ale vhodné je nějakým způsobem zpracovat – i semínka, která je kůň schopen užvýkat, bychom měli před krmením namlít – obaly semínek jsou odolné i žaludečním kyselinám a dalším trávicím šťávám. Pokud kůň semínko nerozkousne, prochází trávicím traktem v nezměněné podobě a kůň z něj prakticky „nic nemá“. Toto může být důležité zejména pokud zkrmujeme nějaká semena pro jejich léčivé látky, ale týká se to samozřejmě i naší peněženky při nákupu dražších surovin, které bez předchozího zpracování a nedostatečného požvýkání mohou procházet trávicím traktem zcela bez užitku.

Zvýšenou pozornost věnujte i komerčním granulím či granulovaným surovinám (vojtěšce, senu a dalším). Je vhodné předem vyzkoušet tvrdost granulí, které krmíme. Pokud nejsme schopni granuli bez větší námahy rozlomit mezi dvěma prsty, bude potřeba takové krmivo koni namáčet, protože je pravděpodobné, že ho nebude schopný sám užvýkat. V případě, kdy kupujete vojtěškové granule, které jsou velmi tvrdé, budou zřejmě vyrobeny z vojtěškové moučky. Vojtěšková moučka je vhodnější surovinou pro výrobce krmiv, protože v granuli dobře drží tvar. Schovají se do ní ale i méně kvalitní části této rostliny (může obsahovat třeba větší podíl dřevnatých stonků, které obsahují velkou část nestravitelné vlákniny), proto může být kvalita těchto granulí výrazně nižší. V takovém případě zkuste granule příště koupit od jiného výrobce. Ukazatelem kvality vojtěškových pelet a granulí může být například i to, že pokud granulku namočíte, rozpadne se na jednotlivé lístky a další vláknité části rostliny. Takovýto výrobek je potom často více kvalitní než zmiňované tvrdé granulky z vojtěškové moučky.

Je vhodné předem vyzkoušet tvrdost granulí, které krmíme.

Jícen – dlouhá úzká trubice dopravující potravu do žaludku

Po příjmu a přežvýkání potravy putuje sousto do žaludku pomocí trubice, kterou nazýváme jícen. Na rozdíl od toho lidského je koňský jícen opravdu dlouhá trubice, která po průchodu celým krkem a částí hrudníku přes bránici dostává sousto pod velice ostrým úhlem do žaludku. I z tohoto důvodu můžou při krmení koní nastat s jícnem jisté potíže. Mluvit budeme o jícnové obstrukci, jinak řečenému ucpání jícnu.

Největší odlišnosti můžeme pozorovat zejména u střeva slepého, které je u člověka představováno pouze malým červovitým výběžkem; u koně ale tvoří tento orgán mohutný vak o objemu 26–38 litrů, ve kterém probíhá trávení vlákniny.

Krmivo se může v jícnu koně zaseknout z několika důvodů. Nejčastější příčinou je nesprávný způsob podávání krmiva, a to konkrétně:

• Nedostatečně navlhčená velmi suchá a zároveň sypká krmiva, která kůň nedostatečně prosliní.
• Nevhodně nakrájená zelenina nebo ovoce, kterou kůň spolkne vcelku.

Ze suchých krmiv, která dělají koňskému jícnu potíže, jsou to nejčastěji jemně mleté šroty nebo mouky. Pokud tyto suroviny nenavlhčíte a máte navíc koně, který hltá, může se snadno stát, že se jícen takového koně ucpe. Podobně je tomu i u kusů zeleniny či ovoce, které jsou často v dobré víře do kyblíčků krájeny na menší kousky (třeba jako ozdoba). Pokud váš kůň hltá, může se stát, že některý z kousků nepřežvýká a spolkne ho celý. Tento kousek zeleniny nebo ovoce se zasekne v jícnu a je zaděláno na průšvih. Někteří koně se zacpaným jícnem jsou navíc schopni přijímat krmivo dál a dál až do chvíle, kdy je jícen ucpán až v místě, které navazuje na dutinu ústní. V tomto případě hrozí nebezpečí vdechnutí části krmiva, protože trávicí a dýchací trubice se kříží kousek za kořenem jazyka.

Jemně mleté šroty nebo mouky mohou koňskému jícnu způsobit potíže – pomoci může dostatečné navlhčení příkrmu.

Kůň se zacpaným jícnem stojí strnule, s nataženým krkem a snaží se častěji polykat. Ať už je příčina obstrukce jakákoliv, v každém případě je nutné zavolat veterinárního lékaře, který zablokované místo uvolní a přesvědčí se, že krmivo opravdu doputovalo až tam, kam má. V případě jícnu se totiž jedná o velmi dlouhou trubici, jejíž polovinu nejsme schopni na zvířeti zvenku vůbec nahmatat. Blokáda může být tedy mnohem dále než v krku a je vždy potřeba toto vyloučit právě veterinárním vyšetřením.

Obstrukci jícnu lze samozřejmě předcházet. Pokud máme koně, který hltá, nebo je nervózní při krmení kvůli ostatním koním, je vhodné předcházet této situaci tím, že ho budeme krmit samostatně a v co největším klidu. Další pomůckou může být dostatečné navlhčení příkrmu v kyblíku tak, aby kůň s krmením přijal i dostatek vody a sousto se nikde po cestě na stěnu jícnu nenalepilo. Pokud podáváme zeleninu, snažíme se ji dávat v tak velkých kusech, aby bylo pro koně skutečně nutné ji rozkousat.

Dávejte pozor na nedostatečně navlhčená velmi suchá a zároveň sypká krmiva.

I v případě, kdy vše uděláme tak, jak se má, může k zacpání jícnu docházet. Příčinou může být vrozená vada ve stavbě jícnu (např. různé výdutě), ochrnutí části stěny jícnu nebo nádorové onemocnění. V takovém případě je nutné poradit se s veterinárním lékařem na dalším postupu a vhodnosti podávaných krmiv.

Závěrem

Pověděli jsme si něco o prvních dvou částech trávicího traktu koní a taky o tom, jak koně krmit, abychom zabránili případným nepříjemnostem se zuby či jícnem. V příštím díle se podíváme na žaludek koní a potíže s ním spojené. Řeč bude o žaludečních vředech a o tom, jak jim správnou výživou předcházet.

Ing. Denisa Tichá
Získala titul v oboru Výživa zvířat a dietetika na České zemědělské univerzitě v Praze.
V současnosti pokračuje doktorským studiem, ve kterém se zabývá výzkumem prevencí kolik, schvácení kopyt, průjmových a dalších onemocnění pomocí vhodné výživy a nových krmných doplňků.
Zároveň majitelům koní nabízí výživové poradenství, sestavování krmných dávek na míru i celoroční péči výživáře. Kromě článků pro časopis Koně a lidé sdílí informace a novinky ze světa výživy koní i na svých internetových stránkách www.nakrmsikone.cz a na instagramu @Nakrmsikone.cz.

Článek vznikl za podpory Ministerstva zemědělství, institucionální podpora MZE-RO0718.
Zdroje:
Hlinovský, A., Retta, K. 2015. ZUBY KONÍ ANEB PODÍVEJME SE KONI SPOLEČNĚ NA ZOUBEK. Dostupné na webu Equichannel.cz