Nakrm si koně IV: Vitamíny a minerální přípravky

V současnosti je možné si vybrat z nepřeberného množství krmiv, které nabízejí čeští i zahraniční výrobci. Jak se mezi jednotlivými typy a značkami orientovat a co je vlastně nejdůležitějším krmivem pro koně? Náš seriál o krmivech se zabývá rozdělením krmiv a tím, jak je společně kombinovat.

V minulém díle jsme si představili jednotlivé minerální látky obsažené v krmivech a krmných doplňcích, včetně jejich funkcí v organismu. Dnes si povíme něco o vitamínech a dalších doplňcích krmné dávky. Podíváme se také na vzorové složení doplňkového krmiva.

Vitamíny v krmné dávce

Vitamíny jsou chemicky velmi různorodé látky, které v těle zastávají funkci kofaktorů – pomáhají v chemických reakcích těla, regulují metabolické dráhy, jsou součástí kaskády imunitních reakcí atd. Díky svému chemickému složení nejsou zdrojem energie, přesto je tělo potřebuje přijímat spolu s potravou, většinou však v malých a omezených dávkách. Rozdělujeme je podle způsobu, kterým dokážou přestupovat do těla a buněk, na skupinu vitamínů rozpustnou v tucích (vitamín A, D, E a K) a skupinu vitamínů rozpustnou ve vodě (vitamíny skupiny B, vitamín C).

Při skladování krmiv nebo sena se postupně snižuje obsah vitaminů v nich přítomných, vitamíny se tedy často koním doplňují. Zejména s vitamíny rozpustnými v tucích je ale potřeba pracovat opatrně, některé z nich mohou ve vyšších dávkách působit toxicky (např. vitamín A nebo D). Nedoporučuje se proto bez předchozí konzultace překračovat doporučené denní dávkování krmných doplňků nebo kombinovat více vitaminových přípravků najednou.

Vitamíny rozpuštěné v tucích

O čem se vlastně mluví, pokud říkáme, že nějaký vitamín je rozpustný v tucích? Chemická struktura takového vitamínu je lipofilní, to znamená, že je schopná navázat se na molekuly tuků a s nimi také procházet přes stěnu střeva do organismu. Tyto vitamíny proto díky své chemické struktuře není možné rozpustit ve vodě a tělo se jich z tohoto důvodu neumí zbavovat vylučováním močí. Organismus je pak často ukládá do tukové tkáně, jater nebo dalších orgánů. Při příjmu nadlimitních hodnot vitamínů rozpustných v tucích může docházet k toxikózám a otravám, protože tělo nemá efektivní mechanismy, jak se nadbytku těchto vitamínů účinně zbavovat.

Při přidávání vitamínů rozpustných v tucích do krmné dávky je kvůli jejich chemické struktuře vhodné vybírat buď krmné doplňky, které obsahují nějaký olej (a vitamíny s ním tak budou moci snadno projít přes trávicí trakt do těla zvířete) nebo pro zvýšení dostupnosti vitamínů přidat ke krmnému doplňku cca 50 ml krmného oleje.

Pojďme se teď podívat na jednotlivé vitamíny z této skupiny:
Vitamin A má důležitý dopad na kvalitu zraku, ovlivňuje dělení buněk a obranyschopnost organismu proti infekci. Vitamin A je možné koním dodat spolu s potravou (nachází se v pastevních rostlinách, v senu), dále můžeme krmit syntetický vitamin A spolu s minerálními přípravky. Organismus ale umí vitamin A vyrobit i sám z jednotlivých stavebních součástí. Hlavními stavebními prvky jsou karotenoidy, konkrétně např. betakaroten. Betakaroten se nachází zejména v čerstvé pastvě nebo dobře olistěném senu, při skladování krmiv jeho obsah ale rychle ubývá.

Vitamín D hraje důležitou roli při formování kostí. Tento vitamín může kůň přijímat z pastvy nebo při krmení lučního či vojtěškového sena. Nejčastěji se ale do těla dostává ve formě provitamínu (tj. forma vitamínu, která je neaktivní a musí se na vitamín přeměnit chemickou reakcí v těle). Provitamíny se mění ve vitamín D v kůži po ozáření sluncem. Přesto, že se provitamíny vitamínu D nacházejí v přirozené potravě koní, se u našich koní můžeme setkat s nedostatkem vitamínu D při úbytku slunečních paprsků, který v naší zeměpisné šířce nastává v podzimním a zimním období roku.

Esenciální aminokyseliny se do krmných dávek přidávají vždy, když chceme zvýšit využitelnost bílkovinového krmiva v krmné dávce a chceme zlepšit nasvalení u našeho koně.

Vitamín E je silný antioxidant, pomáhá chránit buňky a tkáně těla před poškozením při chemických reakcích, které v těle běžně probíhají. Má podpůrnou funkci při dělení buněk a replikaci genetické informace. Z běžných krmiv se nejvíce nachází v klíčcích a ve slunečnicovém a olivovém oleji, vysoké hodnoty vitamínu E ale najdeme také v pastevním porostu. Vitamín E je vhodné do krmné dávky doplňovat, protože se jeho obsah v krmivech při jejich technologickém zpracování nebo dlouhodobém skladování razantně snižuje. Dávkování vitamínu E a jeho bezpečná horní hranice pro přídavek do krmné dávky je ze všech vitamínů rozpustných v tucích nejvyšší, stejně jako požadavek na jeho minimální obsah v krmné dávce. Troufám si proto tvrdit, že minimálně v podzimním a zimním období by vitamín E měl být dodávám všem koním bez rozdílu. To platí zejména v případě, pokud v krmné dávce krmíme vyšší množství tučných krmných surovin nebo samotné oleje. Důvodem pro přidávání vitamínu E do krmné dávky obsahující tuky je vyšší stabilita těchto tuků – vitamín E je jako antioxidant chrání před žluknutím.

Vitamín K je důležitou součástí kaskády reakcí, které vedou ke srážení krve při poraněních. Dále má vliv na zdraví kostí. Vitamín K se nachází v chlorofylu (= zelené barvivo v listech rostlin), čerstvá pastva tedy zajišťuje dostatečný příjem. V seně se hladiny tohoto vitaminu skladováním postupně snižují. Vitamin K je také produkován mikroorganismy v trávicím traktu zvířat, proto za normálních okolností není potřeba tento vitamín do krmné dávky doplňovat.

Vitaminy rozpustné ve vodě

Na rozdíl od předchozí skupiny vitamínů se vitamíny rozpustné ve vodě snadno vstřebávají a také se při nadbytku snadno z těla vylučují močí. Intoxikace těmito látkami tedy není tak běžná, nadměrný příjem této skupiny vitamínů v krmné dávce může nicméně v dlouhodobém hledisku zbytečně zatěžovat organismus. Mezi vitamíny rozpustné ve vodě řadíme vitamíny skupiny B (tzv. B-komplex) a vitamín C.

Vitamíny skupiny B jsou důležitými součástmi mnoha chemických reakcí v těle. Tato skupina zahrnuje několik vitamínů, nejčastěji na obalech minerálních krmiv najdete vitamín B1 (thiamin), B2 (riboflavin) a biotin (dříve nazývaný jako vitamín H). V menší míře se setkáte i s vitamínem B3 (niacin), B5 (kyselina pantothenová), B6 (pyridoxin), B9 (kyselina listová) a B12 (kobalamin). Vitamíny skupiny B se přirozeně nacházejí v různých krmivech, částečně jsou některé syntetizovány i mikroorganismy v tlustém střevě. V současnosti probíhá debata o tom, nakolik jsou ale takto vzniklé vitamíny skupiny B pro koně v tlustém střevě vstřebatelné. Vysoký obsah vitamínů této skupiny nacházíme v pivovarských kvasnicích. Do krmných dávek se přidává zejména biotin pro podporu růstu rohoviny kopyt, dále vitamíny B1 a B2 u sportovních koní pro zlepšení metabolismu, podporu nervového systému a tvorbu svaloviny.

Vitamíny skupiny B se přirozeně nacházejí v různých krmivech.

Vitamín C se podílí na tvorbě kolagenu, je tedy důležitý pro udržení pevnosti a funkce tkání, podporuje hojení ran. Koně si na rozdíl od lidí umí vitamín C sami syntetizovat, nicméně je vhodné ho přidávat koním, kteří mají oslabenou imunitu, jsou ve stresu, po operaci, zranění nebo u nich právě probíhá nějaká nemoc. Doporučuje se přidávat do krmné dávky na podzim a v zimě, a to kvůli prevenci nastydnutí.

Další složky minerálních a vitaminových přípravků

Pokud nakupujete komplexní vitamino-minerální přípravek, který má dodat koni vše, co potřebuje, měli byste v jeho složení objevit i další látky nezbytné pro správné využití živin krmné dávky. Řeč bude o aminokyselinách.

Aminokyseliny jsou stavební části bílkovin (= proteinů). Jejich řetězením vznikají součásti buněčných stěn, svalová vlákna, transportní molekuly a mnoho dalších životně důležitých struktur. Aminokyseliny se dělí podle toho, zda je tělo umí vytvořit (tzv. neesenciální aminokyseliny) nebo pro ně nemá žádný výrobní proces a tělo tyto aminokyseliny musí získávat v potravě (esenciální aminokyseliny).

Esenciální aminokyseliny jsou základní stavební prvky. Pokud je v těle nedostatek některé z esenciálních aminokyselin, není možné vystavět žádnou bílkovinu, která ji obsahuje, i když je ostatních aminokyselin v organismu přebytek. Jednou z nejdůležitějších esenciálních aminokyselin je lyzin, kterého je všeobecně v potravě koní nejméně a nazýváme ji proto limitující aminokyselinou.

Dalšími velmi důležitými aminokyselinami ve výživě koní jsou ty, které ve svém řetězci obsahují síru – jmenovitě je to methionin a cystein.

Pokud přidáváme do krmné dávky bílkovinná krmiva, nezáleží často na tom, kolik procent bílkovin obsahuje, ale z jakých aminokyselin je tato bílkovina složena a jak tuto bílkovinu může tělo využít pro postavení svých vlastních proteinů. Esenciální aminokyseliny se do krmných dávek přidávají vždy, když chceme zvýšit využitelnost bílkovinového krmiva v krmné dávce a chceme zlepšit nasvalení u našeho koně.

V popisu složení minerálních a vitaminových krmných doplňků samozřejmě najdete i další aminokyseliny nebo jiné účinné látky. Přípravky dále obsahují některé pomocné přísady, např. nosiče. Nosič je surovina, která pomáhá naředit přítomné účinné látky – ty je totiž často potřeba dávkovat v malých množstvích (miligramy i mikrogramy), jak jsme si již dříve zmínili například u vitamínů.

V nosiči se proto všechny tyto látky rovnoměrně rozmíchají, aby kůň dostával v každé odměrce vždy přibližně stejné množství všech obsažených látek. Nosiče mohou být balastové (tj. nepřidávají do minerálního krmiva žádnou účinnou látku nebo zásadní obsah živin) – např. krmná mouka; zchutňující a mechanické (zajišťují, že doplněk buď má podobu prášku, ale zároveň má příjemnější chuť než čistá minerálka, nebo kromě chuti navíc ještě umožňuje doplňkové krmivo zpracovat do granulek, aby bylo možné ho podávat samostatně); nebo čistě minerální (např. uhličitan vápenatý a jiné), který zajišťuje jak rozmíchání látek, tak sám do výrobku doplňuje účinné látky. Každý druh nosiče má své opodstatnění – krmné mouky jsou levné a dobře dostupné, často neovlivňují chuť. Zchutňující a mechanické nosiče (vojtěška, jablečné výlisky atd.) pomáhají k lepšímu příjmu krmného doplňku. Čistě minerální nosiče znamenají maximální využití veškeré hmoty minerálního krmiva pro účely doplnění účinných látek, mohou ale negativně ovlivnit chuť, atd. Každý ze zmíněných druhů nosičů má svou výhodu a nevýhodu. Na minerální krmivo je proto lepší hledět jako na celek a kromě nosiče či formy zpracování (prášek vs granulky) se při nákupu soustředit i na zastoupení účinných látek a jejich obsah.

Musím mít v krmné dávce zařazené minerální nebo vitamínové krmivo?

Pokud od svého koně očekáváte výkon, dobrou fyzickou i psychickou kondici, určitě byste měli zařadit do koňského jídelníčku i nějaké minerálně-vitaminové krmivo. Prvky, které v našich půdách a rostlinách chybí jsou zejména některé prvky stopové (viz článek o minerálních látkách v předchozím čísle časopisu Koně & lidé), dále je vhodné doplňovat vitamín E a lysin. Další minerály a vitamíny se do krmných dávek přidávají při řešení různých zdravotních potíží, například při špatně rostoucích kopytech, při onemocněních, nízké imunitě atd. Krmením komplexní vitamino-minerální směsi si můžete preventivně ušetřit spoustu zdravotních obtíží a zároveň nemusíte přemýšlet nad tím, zda má váš kůň všeho dostatek.

Vzorové složení minerálního přípravku

Minerální a vitamínové krmné doplňky musí mít na svých obalech uvedené jak živinové složení (sušinu, obsah proteinu, vlákniny, tuku a popelovin), surovinové složení (nosiče) tak zejména obsah účinných látek. Nesmí chybět doporučené dávkování. Na jedno takové složení se teď společně podíváme.

Ze složení vzorového výrobku můžeme odvodit, že se jedná o doplňkovou látku úzce zaměřenou na podporu růstu kopyt. Nosičem jsou zde krmné mouky a zchutňovadlem sladidlo dextróza. Účinnými látkami jsou: sirná aminokyselina DL-Methionin, která se přidává pro podporu růstu kopytní rohoviny, dále biotin (vitamin H), cholin (v těle je důležitý jako stavební součást buněk a tkání) a zinek. Doporučené denní dávkování je poměrně nízké, výrobce tak nepřímo dává najevo, že obsah účinných látek je vyšší.

V souhrnu se tedy jedná o doplňkové krmivo pro zlepšení kvality kopyt a srsti a zrychlení růstu rohoviny. Nosičem jsou krmné mouky, které příliš neovlivňují chuť, přípravek je mírně oslazen. Doplněk má formu prášku, bude potřeba jej proto podávat zamíchaný spolu s krmnou dávkou.

Závěrem

Výběr a nákup minerálních a vitaminových krmných doplňků by vydal na celou knihu. Základem je vědět, k jakému účelu doplněk vybírám a zda chci komplexně doplnit veškeré látky, které mohou mému koni chybět, zda řeším konkrétní zdravotní problém nebo potřebuji podpořit tvorbu svalů a zlepšit sportovní kondici. Je nutné pamatovat na to, že bez konzultace s veterinárním lékařem, výživářem nebo výrobcem krmiva bychom neměli překračovat doporučené denní dávkování nebo kombinovat více minerálních a vitaminových přípravků, které obsahují stejné účinné látky.

V příštím díle se podíváme na výhody využití tuků a olejů v krmné dávce koní. Dozvíme se něco o obsahu omega 3 a omega 6 mastných kyselin v jednotlivých druzích rostlinných olejů a o tom, proč je dobré tuky do krmné dávky zařadit.

Ing. Denisa Tichá
Získala titul v oboru Výživa zvířat a dietetika na České zemědělské univerzitě v Praze.
V současnosti pokračuje doktorským studiem, ve kterém se zabývá výzkumem prevencí kolik, schvácení kopyt, průjmových a dalších onemocnění pomocí vhodné výživy a nových krmných doplňků.
Zároveň majitelům koní nabízí výživové poradenství, sestavování krmných dávek na míru i celoroční péči výživáře. Kromě článků pro časopis Koně a lidé sdílí informace a novinky ze světa výživy koní i na svých internetových stránkách www.nakrmsikone.cz a na instagramu @Nakrmsikone.cz.

Zdroje:
Geor, R. J., Coenen, M., Harris, P. 2013. Equine applied and clinical nutrition E-book: Health, welfare and performance. Elsevier Health Sciences.
Ellis, A. D., Hill, J. 2005. Nutritional physiology of the horse. Nottingham University Press.
Velíšek, J., Hajšlová, J. 2006. Chemie potravin 1, 3. vyd. Tábor: OssIs. ISBN: 978-80-86659-15-2