V současnosti je možné si vybrat z nepřeberného množství krmiv, které nabízejí čeští i zahraniční výrobci. Jak se mezi jednotlivými typy a značkami orientovat a co je vlastně nejdůležitějším krmivem pro koně? Náš seriál o krmivech se zabývá rozdělením krmiv a tím, jak je společně kombinovat. Minule jsme si pověděli něco o základním rozdělení krmných surovin a v krátkosti jsme si popsali jejich složení, způsob výroby a jejich využití v krmné dávce. V následujících dílech se blíže podíváme na složky vitaminových a minerálních doplňků.
Minerální látky jsou nedílnou součástí výživy všech živých organismů, včetně koní. Slouží nejen jako stavební materiály kostí a měkkých tkání, figurují také jako součásti enzymů, podílí se na transportu látek do buňky nebo udržují homeostázu (=stálost prostředí) organismu. Ačkoliv je část minerálů přijímána s čerstvou pící, se senem a dalšími krmnými surovinami, společně s hlínou nebo ve vodě, některé z nich se do krmné dávky dostávají jen v omezené míře nebo dokonce vůbec. To souvisí zejména se složením krmné dávky, ale i s oblastí, kde koně chováme a paseme, protože obsah minerálů v půdě se odráží i v obsahu minerálů v rostlinách.
Mezi hlavní minerální látky, které koně pro svůj organismus potřebují, řadíme vápník (Ca), fosfor (P), sodík (Na), draslík (K), hořčík (Mg), síru (S) a chlór (v organismu jako anion chloru, tedy Cl-).
Při sestavování krmné dávky bychom neměli zapomínat na minerální doplňky.
Další minerální látky, které hrají v organismu významnou roli, ale jsou potřebné jen v malém omezeném množství, nazýváme stopové prvky. Figurují zejména jako drobné součásti ovlivňující přeměny látek v metabolických procesech, takže jsou pro tělo nezbytné. Ve vyšších dávkách jsou nicméně toxické a u většiny následujících prvků nemá organismus ani účinné způsoby, jak se nadbytku těchto mikroelementů zbavit. V krmné dávce s nimi proto zacházíme velmi opatrně. Mezi mikroelementy řadíme měď (Cu), kobalt (Co), molybden (Mo), zinek (Zn), mangan (Mn), železo (Fe), fluor (v organismu jako anion fluoru, tedy F-), iód (I), selen (Se) a chrom (Cr)1. Ne všechny stopové prvky lze z legislativních důvodů přímo dávkovat do krmiva, některé mikroelementy proto v minerálních doplňcích a směsích nenajdeme.
Není nutné a někdy dokonce ani možné všechny zmíněné minerály do krmiva dodávat. Přesto musíme brát v potaz poměr minerálů v pastvě, seně a dalších krmivech, nedostatky v krmné dávce vybalancovat a chybějící minerály doplnit.
Ke zvýšené potřebě elektrolytů dochází při březosti, laktaci, ale také při pocení (v potu koně vylučují velké množství elektrolytů) nebo průjmech.
Základní přehled minerálů
Vápník – 99 % zásoby vápníku v těle se nachází v kostech. Vápník je dále přítomen ve svalech, kde je důležitý pro svalový stah, navíc se uplatňuje například při srážení krve a přenosech nervových vzruchů. Vyšší nároky na vápník mají mladí koně v růstu, kojící klisny a koně ve střední a těžké pracovní zátěži. Vápník je nicméně přítomný v moha krmných surovinách a rostlinách – například ve vojtěšce, cukrovarských řízcích, některých pastevních rostlinách (např. v pampeliškách). V obilovinách je ale obsažen jen v nízkém množství. Pokud zařazujeme vápník ve formě minerálního krmiva do krmné dávky, musíme jeho obsah a poměr propočítat vzhledem k jeho výskytu v krmných surovinách.
Fosfor se také z velké části nachází zejména v kostech (asi 80 % celkového fosforu), dále je přítomný ve svalech. Je důležitou součástí metabolických drah. Zvýšené nároky organismu na přísun fosforu zaznamenáváme během březosti, laktace a v průběhu růstu mladých koní. Fosfor se přirozeně nachází v obilovinách, nejvíce v obalových částech zrna – v otrubách; dále v olejninách a jejich šrotech nebo výliscích (třeba v sóje, konopí, atd.). Více, než konkrétní příjem vápníku a fosforu, sledujeme vzájemný poměr těchto prvků. Ten by se měl pohybovat od 1,4:1 až do maximální výše 3:1 ve prospěch vápníku3. Nadměrný příjem fosforu v krmivu přispívá k minerální disbalanci a může vést k řídnutí kostí a dalším onemocněním.
Hořčík je ze 60 % přítomen v kostech, více než třetina je obsažena ve svalech. Hořčík se přirozeně vyskytuje v pastevních porostech, v krmných surovinách ho nejvíce najdeme u olejnatých semen a produktů z nich. Je do krmiva přidáván pro jeho zklidňující účinek. Nedostatek hořčíku způsobuje špatný růst kostí a svalů, sníženou imunitu a náchylnost ke svalovým křečím.
Obsah minerálů v půdě se odráží i v obsahu minerálů v rostlinách na pastvině.
Elektrolyty – sodík, draslík a chlorový anion – podílí se na vyrovnávání pH prostředí těla, ovlivňují hustotu tělesných tekutin a transport látek mezi buňkami. Zatímco draslík a chlor je v rostlinách obsažen v dostatečném množství, sodík se v pastevním porostu ani dalších surovinách příliš nenachází. Při zvýšené potřebě elektrolytů, ke které dochází při březosti, laktaci ale také při pocení (v potu koně vylučují velké množství elektrolytů) nebo průjmech je vhodné tyto prvky do krmné dávky dodávat komplexními minerálními krmivy nebo krmnou solí.
Síra – je součástí sirných aminokyselin – methioninu a cysteinu. Také se podílí na stavbě keratinu a odpovídá tedy za kvalitu kopyt, srsti a kůže. Síra je dále součástí svalových vláken, při zvýšené pracovní zátěži tedy stoupají i nároky na síru v krmivu. V pastevním porostu i krmných surovinách je síra nicméně zastoupena poměrně hojně a v obvyklých případech není nutné ji zvlášť doplňovat ve větším množství.
Pokud už krmíte granule nebo müsli, které minerály nebo další doplňky obsahují, zkonzultujte přídavek minerální směsi s odborníkem (výživářem, veterinářem) nebo prodejcem krmiv.
Některé mikroelementy ve výživě koní
Železo se vyskytuje v krvi, ve svalech a ve slezině. Podílí se na transportu kyslíku mezi plícemi a tkáněmi, je součástí enzymů a buněk zajišťujících imunitní reakce organismu. Koně přijímají dostatek tohoto prvku spolu s pastvou a senem, do krmné dávky se proto příliš nepřidává.
Měď je přítomná ve svalech, játrech a krvi. Podílí se na tvorbě krve, nervové tkáně, keratinu a kostí. Zvýšená potřeba mědi je u kategorie březích a kojících klisen a také u hříbat. Lze dodávat pomocí komplexních minerálních krmiv.
Hlavním kritériem je poměr mezi vápníkem a fosforem v celé krmné dávce.
Zinek se v těle nejvíce vyskytuje ve slinivce, kopytech, játrech a svalech. Je součástí enzymů, zejména těch, které vytvářejí keratin. Zinek je proto spojován s kvalitou srsti a kůže, přímé ovlivnění kvality kopyt při zvýšeném dávkování zinku ale zatím nebylo potvrzeno. Tento mikroelement se v pastvě a seně nachází většinou v nedostatečném množství a do krmné dávky se proto přidává.
Selen je silným antioxidantem – chrání tkáně proti poškození vlivem kyslíku a volných radikálů. Pozitivně ovlivňuje plodnost klisen i hřebců, dále má vliv na kvalitu kopytní rohoviny. V České republice se selen často přidává do krmné dávky, protože tento prvek je nedostatečně obsažen v půdě a nepřechází proto do rostlin. Nejvyšší nároky na selen mají březí a kojící klisny a hříbata. Tento mikroprvek je ale ve vyšších dávkách toxický, dávkování je navíc omezeno i legislativou EU (maximálně 1 mg na 100 kg hmotnosti koně denně) (2).
Krmná dávka – doplnění minerálů
Při sestavování krmné dávky bychom neměli zapomínat na minerální doplňky. Hlavním kritériem je poměr mezi vápníkem a fosforem v celé krmné dávce. Dále doplňujeme minerály, které v krmné dávce budou vždy chybět, protože nejsou obsažené v krmivech (např. sodík nebo selen). V případě, že budeme minerální látky doplňovat, můžeme vybrat minerální liz, který bude mít kůň přístupný po většinu dne – umístíme ho proto buď do boxu, nebo do výběhu. Pokud ale chceme mít jistotu, že kůň dostává dostatek minerálních látek, je vhodné zakoupit komplexní minerální a vitaminovou směs a tu dávkovat přímo do jadrného krmení.
Pozor; nadbytek minerálů v krmné dávce může mít úplně stejně devastující účinky na zdraví koně jako jejich nedostatek.
Pokud už krmíte granule nebo müsli, které minerály nebo další doplňky obsahují, zkonzultujte přídavek minerální směsi s odborníkem (výživářem, veterinářem) nebo prodejcem krmiv. Nadbytek minerálů v krmné dávce může mít úplně stejně devastující účinky na zdraví koně jako jejich nedostatek. Stejně postupujte i v případě zařazení krmiv a doplňků s obsahem vitaminů. Na ty se také společně podíváme v dalším díle seriálu.
Příště se můžete těšit na informace o vitamínech v krmné dávce, zároveň se podíváme na několik vzorových minerálních doplňků, které vám mohou pomoci se v problematice více zorientovat.
Ing. Denisa Tichá Získala titul v oboru Výživa zvířat a dietetika na České zemědělské univerzitě v Praze. V současnosti pokračuje doktorským studiem, ve kterém se zabývá výzkumem prevencí kolik, schvácení kopyt, průjmových a dalších onemocnění pomocí vhodné výživy a nových krmných doplňků. Zároveň majitelům koní nabízí výživové poradenství, sestavování krmných dávek na míru i celoroční péči výživáře. Kromě článků pro časopis Koně a lidé sdílí informace a novinky ze světa výživy koní i na svých
Informace o krmivech tohoto dílu čerpám zejména z literatury:
1 Ellis, A. D., & Hill, J. 2005. Nutritional physiology of the horse. Nottingham University Press.
2 Geor, R. J., Coenen, M., & Harris, P. 2013. Equine applied and clinical nutrition E-book: Health, welfare and performance. Elsevier Health Sciences.
3 Savage, C. J., McCarthy, R. N., & Jeffcott, L. B. 1993. Effects of dietary energy and protein on induction of dyschondroplasia in foals. Equine Veterinary Journal, 25(S16), 74-79.
Buďte první! Přidejte komentář