V minulém díle jsme si představili základy chemického složení krmiv a také jsme si krmiva rozdělili podle obsahu energie. Nakonec jsme si popsali typy objemných krmiv, jejich vlastnosti a možnosti využití. V dnešním článku se podíváme na krmiva, která ve své sušině obsahují vyšší koncentraci energie. Mluvit budeme o jadrných krmivech.
V současnosti je možné si vybrat z nepřeberného množství krmiv, které nabízejí čeští i zahraniční výrobci. Jak si mezi jednotlivými typy a značkami vybrat a co je vlastně nejdůležitějším krmivem pro koně? Náš seriál o krmivech se zabývá rozdělením krmiv a tím, jak je společně kombinovat.
Jadrná krmiva nejsou vždy jen jádro!
Jadrná krmiva obsahují ve své sušině vysokou koncentraci tělu potřebných látek, ať už se jedná o energii v podobě cukrů, škrobů a tuků nebo o zdroj bílkovin. Podle toho, která živina v jejich sušině převládá, dělíme jadrná krmiva na sacharidová, polobílkovinná a bílkovinná. Dále je můžeme řadit do skupin podle jejich původu na krmiva statková (sklízená a upravovaná na farmě) a průmyslová (vznikající např. při výrobě potravin jako zbytkové suroviny). Než se ale pustíme do popisu jednotlivých jadrných krmiv, zastavíme se ještě u kategorie krmných surovin, které se ve výživě koní také často používají, svojí podstatou ale nepatří do skupiny objemných krmiv ani do skupiny krmiv jadrných. Jedná se o úsušky.
Horkovzdušné úsušky
Setkáte se s nimi prakticky v každém müsli. Jedná se o usušené části rostlin, které díky rychlému a šetrnému sušení stále obsahují vysoký podíl živin. Nejčastěji se používají úsušky vojtěškové. Kvalitní vojtěškové úsušky jsou pro krmení zpracovávány jako granule, jejich kvalitu poznáte podle intenzivní tmavě zelené barvy a tvrdosti. Ta by neměla být příliš vysoká. U kvalitních vojtěškových úsušků jsou použity celé drobné lístky této rostliny, kůň by je měl tedy být schopen rozkousat i bez namáčení. Pokud takové úsušky namočíte, rozvinou se vám v jednotlivé lístky.
Z vojtěškových úsušků se také může mlít vojtěšková moučka. Ta se dává buď do granulí doplňkových krmných směsí, nebo je samostatně granulována. Vojtěškové granule, které jsou z moučky, nikoliv z celých úsušků, poznáte podle toho, že jsou často tvrdé a po namočení tvoří konzistentní kaši. Výživářsky může být mezi těmito typy granulované vojtěšky podstatný rozdíl, zejména v případě, kdy je vojtěšková moučka mleta z celých rostlin, nikoliv jen z nejhodnotnější části vojtěšky – lístků. Vojtěškové granule vyrobené z moučky je zpravidla nutné namáčet a počítat se ztrátou některých živin a vitamínů, ke kterým dochází při mletí.
U kvalitních vojtěškových úsušků jsou použity celé drobné lístky této rostliny, kůň by je měl tedy být schopen rozkousat i bez namáčení.
Další kategorií úsušků jsou sušené cukrovarské řízky. Cukrovarské řízky jsou výborným zdrojem vlákniny a sliznici žaludku prospěšného pektinu. Vznikají jako odpadní produkt při získávání cukru z cukrové řepy, a ačkoliv se může zdát, že jsou energetickým krmivem, pravdou je, že v sušených cukrovarských řízcích zbývá cukru jen naprosté minimum. Cukrovarské (nebo taky řepné) řízky obsahují velké množství vlákniny, minerálů a vitaminů. Krmí se pro zvýšení objemu krmné dávky a dodání vlákniny do krmiva. Pro své blahodárné účinky na žaludeční sliznici se podávají také koním, kteří trpí na žaludeční vředy.
Cukrovarské řízky jsou výborným zdrojem vlákniny a sliznici žaludku prospěšného pektinu. Pro své blahodárné účinky na žaludeční sliznici se podávají také koním, kteří trpí na žaludeční vředy.
Cukrovarské řízky se před krmením musí namáčet, vážou totiž ve velké míře vodu a bobtnají. Pokud by se krmily nenamočené, mohly by způsobit koliku. Pozor, kvůli vysokému obsahu vápníku není možné je v krmné dávce kombinovat s vojtěškou. Pokud chcete mít tyto dva komponenty v denní dávce koně, musíte počítat s vyvážením poměru mezi vápníkem a fosforem a dodat do krmení suroviny bohaté právě na fosfor. To mohou být například pšeničné otruby nebo konopné výlisky.
Řízky se před krmením musí namáčet, vážou totiž ve velké míře vodu a bobtnají. Pokud by se krmily nenamočené, mohly by způsobit koliku.
Zrniny
V krmné dávce koní se ze skupiny zrnin používá hlavně oves, ječmen a kukuřice. Jediný oves se může využívat neupravený, ačkoliv mnoho chovatelů koní ho před krmením mačká. Oves obsahuje díky velkým pluchám ze všech koním krmených zrnin nejvyšší podíl vlákniny a také cca 4 % tuku. Při úpravě mačkáním je potřeba ho namačkat přímo před krmením, jinak hrozí ztráty vit. E a žluknutí.
Při úpravě mačkáním je potřeba oves namačkat přímo před krmením, jinak hrozí ztráty vit. E a žluknutí.
Podobné množství tuku ve své sušině obsahuje i semeno kukuřice. V České republice se ale nesetkáme s jejím častým přímým krmením. Kukuřice má ze všech zrnin nejvyšší obsah škrobu v semeni, a tedy i nejvyšší obsah energie. Pro svou tvrdost se ale musí šrotovat nebo vločkovat. Setkáme se s ní nejčastěji právě v podobě vloček v müsli nebo jako s kukuřičnou moučkou, která může být součástí některých komerčních granulí.
Poslední zástupce zrnin, ječmen, je obilovina s vyšším obsahem škrobu, než má oves. Obilka ječmene je poměrně tvrdá, před krmením se tedy nejčastěji vaří. Na krmení ječmene se koně musí navykat kvůli jeho nahořklé chuti. Kvůli obsahu antinutričních látek se ječmen nedoporučuje krmit březím a laktujícím klisnám a hříbatům.
Všechna krmiva z kategorie zrnin jsou primárně energetické suroviny – dodávají do krmné dávky škroby. V současnosti se od krmení škrobových krmiv pomalu upouští, při vysokých dávkách těchto krmiv totiž dochází k nedostatečnému natrávení v žaludku.
Všechna krmiva z kategorie zrnin jsou primárně energetické suroviny – dodávají do krmné dávky škroby. V současnosti se od krmení škrobových krmiv pomalu upouští, při vysokých dávkách těchto krmiv totiž dochází k nedostatečnému natrávení v žaludku. Krmivo přechází do tlustého střeva, kde následně dochází ke snížení pH tráveniny, což vede například ke schvácení kopyt, průjmům a kolikám. Moderní výživa koní proto čím dál častěji využívá možnosti krmení tuků, které nemají negativní dopad na prostředí střeva.
Olejniny
Olejniny jsou suroviny obsahující ve své sušině vysoké množství tuku. Jsou to tedy primárně energetická krmiva. Celá semena těchto rostlin jsou ale krmena velmi ojediněle a v praxi se setkáme spíše s jejich stále na tuky bohatými zbytky, které vznikají při výrobě potravin. Tyto zbytky stále obsahují několik procent tuku a nazývají se výlisky nebo extrahované šroty.
Mezi olejniny, které nacházíme v krmné dávce koní jako celá semena, patří hlavně slunečnicové semínko. Jeho nutriční hodnota se odvíjí od toho, zda se přidává do krmné dávky celé (tedy i se slupkou) nebo loupané. Loupané semínko dodává do krmné dávky především tuk, na které je bohaté. Semínko neoloupané obohatí krmnou dávku i o vlákninu, ze které se skládá přítomná černá slupka. Ve výživě koní se častěji setkáme s celým semínkem, loupaná slunečnice může při skladování opět podléhat žluknutí a rychlé zkáze.
Zvláštní postavení ve výživě koní má semínko lněné. Obsahuje vysoký podíl tuku, před zkrmováním je ale nutné živiny v semínku koním zpřístupnit spařením nebo mletím, jinak len projde trávicím traktem téměř bez využití. Spaření lněného semínka má oproti mletí tu výhodu, že krmivo vytvoří příjemně vonící sliz, který pomáhá chránit sliznice trávicího traktu a má schopnost zchutnit krmivo. Lněné semínko se do krmné dávky přidává zejména pro jeho obsah vitamínů a minerálů, příznivě působí na srst a zchutňuje krmnou dávku.
Spaření lněného semínka má oproti mletí tu výhodu, že krmivo vytvoří příjemně vonící sliz, který pomáhá chránit sliznice trávicího traktu a má schopnost zchutnit krmivo. | Foto: Zuzana Tillerová
Dále se můžeme ve výživě koní setkat se semínky konopí nebo ostropestřce. Obě semínka se musí před krmením čerstvě pomlít a do krmné dávky se přidávají pro svůj vysoký obsah prospěšných mastných kyselin, vitamínů a dalších látek.
Výlisky a extrahované šroty
Výlisky a extrahované šroty vznikají při získávání oleje pro potravinové účely. Výlisky (také pokrutiny nebo expelery) vznikají jako odpadní produkt při tlakovém lisování oleje ze semen. (Se slovem „výlisky“ se můžeme také setkat u zbytků z potravinářského zpracování ovoce a zeleniny, u krmiv pro koně potom zejména s výlisky jablečnými. Z jablek se logicky nezískává olej, ale jablečná šťáva. Protože se ale mošt získává lisováním jablek, konečný odpadní produkt má stejný název jako produkt po lisování olejnin.) Je to poměrně šetrný proces a v pokrutinách díky tomu zůstává vyšší podíl tuku (nad 4 %). Pokud výlisky projdou po mechanickém vylisování oleje ještě extrakcí (aby se dosáhlo vyššího zisku oleje ze semena pro potravinářský průmysl) zbytky semen se po tomto procesu nazývají extrahované šroty. V jejich sušině však stále zůstává zbytkový olej, obvykle v množství kolem 1 %. Oba typy krmiv se ale v krmné dávce používají zejména jako zdroje kvalitních bílkovin, ačkoliv výlisky obsahují značnou zásobu energie ve formě tuku.
Ve výživě koní se můžeme setkat s extrahovanými šroty ze sóji, slunečnice, lnu, a v malé míře i s extrahovaným šrotem z řepky. Mezi velmi kvalitní výlisky potom můžeme zařadit výlisky konopné.
Výlisky a extrahované šroty vznikají při získávání oleje pro potravinové účely. V krmné dávce se používají zejména jako zdroje kvalitních bílkovin, ačkoliv výlisky obsahují značnou zásobu energie ve formě tuku.
Sójový extrahovaný šrot je krmivo, které vzniká při získávání sójového oleje. Má vysoký podíl bílkovin ve své sušině, a to 41–50 %, obsahuje také dostatek lyzinu (esenciální aminokyselina). Ačkoliv sójový extrahovaný šrot je jedním z nejčastěji využívaných bílkovinných krmiv pro hospodářská zvířata, se syrovou sójou se v krmivářství nesetkáte, a to proto, že syrová sója obsahuje ve své sušině velké množství antinutričních látek. Ty mohou narušit proces trávení jednotlivých složek krmiva. Naštěstí se tyto škodlivé látky ničí právě tepelnou úpravou při lisování oleje, proto je extrahovaný šrot pro koně i jiná hospodářská zvířata dobře stravitelný. Sóju lze koupit jako samostatnou krmnou surovinu, nejčastěji ji ale najdete v prémiových komerčních krmivech jako součást granulí nebo vločkovanou v müsli.
Slunečnicový extrahovaný šrot z neloupaného semene má černou barvu a dodává do krmné dávky zejména vlákninu a bílkoviny. Je dietetický, s minimálním obsahem energie a používá se v nízkoenergetických směsích například pro hobby koně nebo pro koně, kteří snadno tloustnou, případně pro koně schvácené.
Lněný extrahovaný šrot dodává do krmné dávky bílkoviny, ponechává si i své pozitivní vlastnosti na funkci trávicího traktu a také příjemně voní. Přidává se do krmné dávky místo celého lněného semínka hlavně ve stájích, kde není možné z technických důvodů přímo před krmením spařit nebo mlít celé semínko.
Řepkový extrahovaný šrot vzniká při výrobě řepkového oleje. Koním se u nás krmí minimálně, můžete ho najít v některých českých granulovaných krmivech. Obsahuje ve své sušině až 37 % bílkovin a je to tudíž u nás levné a dostupné bílkovinové krmivo. Řepkový extrahovaný šrot lze krmit pouze z odrůd řepky 00, která má snížený obsah antinutričních látek ve své sušině. Tyto odrůdy jsou na trhu poměrně krátkou dobu, je proto možné, že se obsah řepky v krmivech do budoucna zvýší.
Konopné výlisky jsou prémiovou krmnou surovinou s poměrně vysokým obsahem oleje (cca 8–10 %), ve kterém je zastoupen vysoký podíl zdraví prospěšných nenasycených mastných kyselin. Výlisky obsahují hodnotné vitamíny a minerály, asi 31 % bílkovin a vlákninu. Pro svůj vysoký obsah fosforu je vhodné je krmit spolu s cukrovarskými řízky.
Další krmiva z potravinářského průmyslu
Dalšími krmivy, která se ve výživě koní hojně využívají, jsou pšeničné otruby, jež vznikají jako odpadní produkt při výrobě mouky, sladový květ, který je odpadem z pivovarnického průmyslu, a pivovarské kvasnice. V menším množství se můžeme setkat s krmnou pšeničnou moukou, melasou a jablečnými výlisky.
Pšeničné otruby jsou obalové vrstvy zrna pšenice, které vznikají jako odpad při výrobě mouky. Při správném procesu výroby obsahují jen minimum škrobu, jsou naopak bohaté na vlákninu a minerální látky. Pro vyšší obsah fosforu je možné je kombinovat s vojtěškou a vojtěškovými úsušky.
Častěji než pšenice samotná se pro koně využívají pšeničné otruby, což jsou obalové vrstvy zrna pšenice.
Sladový květ je žlutohnědé krmivo, jež se skládá z kořínků a slupek ječmene, který klíčí při přípravě sladu pro výrobu piva. Obsahuje poměrně málo energie, za to je ale bohatý na bílkoviny – ve své sušině jich obsahuje asi 26 %. Sladový květ je lehký, špatně se mísí s ostatními krmivy a velice rychle váže z prostředí vodu. Proto by se měl skladovat v dobře uzavřených sudech na suchém místě, jinak záhy plesniví. Z toho důvodu je možné koupit i sladový květ granulovaný, který tyto negativní vlastnosti nemá. Sladový květ je výborným doplňkem například pro použití s cukrovarskými řízky, protože obsahuje vyšší podíl fosforu. Protože je to produkt ječmene, může obsahovat antinutriční látku hordein. Březím a kojícím klisnám a hříbatům je proto nutné ho krmit v nízkém množství.
Pivovarské kvasnice jsou odpadní kvasnice z kvasných kádí pivovarů. Pro využití ve výživě zvířat se suší. Chutí a vůní připomínají pivo, jsou tedy hořké a je potřeba na ně zvířata postupně navykat. Kvasnice jsou ceněny pro svůj vysoký obsah bílkovin (až 52 % v sušině) a vysoké zastoupení vitamínů skupiny B, biotinu a vitamínu D2.
Pšeničná mouka je nejčastěji používána jako nosič pro minerální krmiva. Minerální látky se v ní „naředí“ a je jednodušší je správně dávkovat do krmné látky. Lze se s ní setkat také v některých levnějších granulích, kde při výrobě funguje částečně jako pojivo. Pro výživu koní není pšeničná mouka dieteticky vhodná, pokud tedy figuruje v některém z komerčních krmiv nebo müsli ve větším množství, sáhněte raději po jiné značce.
Dalšími krmivy, která se ve výživě koní hojně využívají, jsou pšeničné otruby, sladový květ a pivovarské kvasnice. V menším množství se můžeme setkat s krmnou pšeničnou moukou, melasou a jablečnými výlisky.
Melasa je původně tekutý krmný zbytek získávaný při výrobě cukru. V závislosti na typu výroby může obsahovat až 50 % cukru, nejčastěji je ale zastoupení cukru v sušině nižší, kolem 8–10 %. Melasa se využívá jako pojivo při výrobě granulí, samostatně se může přidávat pro zvýšení energie krmné dávky a pro zchutňování krmiva. Ačkoliv je pro majitele koní často strašákem, využití melasy ve výživě koní není nutné se bát. Trávicí trakt koně totiž melasu umí poměrně efektivně zpracovat.
Jablečné výlisky jsou krmná surovina, jejíž kvalita výrazně záleží na technologickém zpracování jablek. Mohou obsahovat pouze minimum cukru a velké množství dietetické vlákniny, některé výlisky naopak obsahují cukru více a jsou vysokoenergetickým krmivem. V každém případě je nutné kontrolovat výživné hodnoty deklarované výrobcem a přidávat výlisky spíše jako doplňkové krmivo ke zvýšení chutnosti krmné dávky.
Slovo závěrem
Podívali jsme se na základní přehled jadrných krmiv, vysvětlili si jejich krmivářskou hodnotu a nastínili jejich použití v krmné dávce. V dalších dílech na nás čekají minerální krmiva a krmné doplňky, dále si povíme i něco o krmných tucích a ukážeme si některá vzorová složení komerčních krmiv.
Ing. Denisa Tichá Získala titul v oboru Výživa zvířat a dietetika na České zemědělské univerzitě v Praze. V současnosti pokračuje doktorským studiem, ve kterém se zabývá výzkumem prevencí kolik, schvácení kopyt, průjmových a dalších onemocnění pomocí vhodné výživy a nových krmných doplňků. Zároveň majitelům koní nabízí výživové poradenství, sestavování krmných dávek na míru i celoroční péči výživáře. Kromě článků pro časopis Koně a lidé sdílí informace a novinky ze světa výživy koní i na svých internetových stránkách www.nakrmsikone.cz a na instagramu @Nakrmsikone.cz.
Informace o krmivech tohoto dílu čerpám zejména z literatury:
Zeman, L., Doležal, P., Kopřiva, A., Mrkvicová, E., Procházková, J., Ryant, P., Zelenka, J. 2006. Výživa a krmení hospodářských zvířat. Profi Press s.r.o., 2006, 360 s, ISBN 80-86726-17-7;
dále z volně dostupných krmivářských tabulek Mendelovy univerzity v Brně (web2.mendelu.cz/af_222_multitext/cvicebnice/krmiva.php), Sbírky krmiv České zemědělské univerzity (sbirkakrmiv.agrobiologie.cz) a webového projektu Feedipedia (www.feedipedia.org).
Buďte první! Přidejte komentář