Tisíc hříbat Josefa Zlatníka. Legendární ošetřovatel dál bydlí v končícím hřebčíně★

Hřebčín Napajedla je aktuálně nedobytnou pevností. A přesto stojíme před kovanou branou, kterou nám odemyká Josef Zlatník a pouští nás dovnitř. Je to takový vstup „na výjimku“. Nejdeme hledat příčiny konce, ale vzdát hold práci obyčejných lidí, kteří tu 137 let pomáhali budovat český plnokrevný chov. Josef Zlatník tu pracoval tři dekády, dnes už je v důchodu, ale v hřebčíně zůstává bydlet dál. Je místní žijící legendou. „Osobně jsem tady přivedl na svět přes tisíc hříbat,“ vypráví s tím, že někdy jich bylo pět za jedinou noc. Sedíme v útulné kuchyni u stolu plném černobílých fotografií a bulletinů. Z okna je výhled na výběhy, budovy i koně. Kdyby tu ovšem – až na výjimky – teď nějací byli. Pěkný výhled, podotýkám. „Dřív byl, teď už není na co koukat,“ shrnul Zlatník lakonicky současnost.

Hřebčín Napajedla 1886 - 2023
Láska ke koním, úspěšný dostihový kůň a ruka ženy, která s sebou přinesla rozsáhlé panství. To byla štěstěna Aristida Baltazziho. V roce 1886 zakládá na napajedelském panství chov anglických plnokrevníků a prvním plemeníkem je legendární hřebec Kisbér, který se narodil před sto padesáti lety. Rodokmeny a lidé kolem chovu anglického plnokrevníka začali psát historii, rodila se tradice, úspěchy, národní hrdost. Kontinuitu chovu nepřetrhly ani války, režimy, změny názvu nebo majitele. Až do letošního roku, kdy tento kousek naší národní identity a stálici jezdeckého a dostihového světa porazily jiné zájmy. Ať už je budoucnost tohoto kousku historie jakákoliv, podívejme se na něj očima lidí, kteří zde u koní pracovali – krátkou dobu, i celá desetiletí.

Je rok 1970 a nadčasový snímek Už zase skáču přes kaluže Karla Kachyni si hned po svém uvedení získává srdce diváků. Část filmu se natáčela právě v hřebčíně Napajedla a 12letého Adama, který
poráží následky dětské obrny na hřbetu koně, hraje Vladimír Dlouhý. Jeho dvojníkem v jezdeckých scénách je právě Josef Zlatník, tehdy jako 13letý. V dojemné scéně na konci filmu, kde na běloušovi cválá a skáče, co přijde do cesty, působí naprosto suverénně. „Jezdil jsem ve třinácti letech v zemědělském družstvu Kunovice. Tam měli dobré překážkové koně,” vysvětluje.

Zde začíná obsah odemčený pouze předplatitelům.

Foto: Daniel Burda, archiv Josefa Zlatníka