Nejlepší přítel člověka se může za určitých okolností stát pro jezdce na koni noční můrou. Pes a kůň. Kamarádi, nebo také šelma a kořist. Většina z jezdců určitě zažila na závodech nebo na veřejných místech nějaké nevychované psy, agresivní pes je ovšem potenciální katastrofa. Pokud jezdíte často do terénu, je třeba počítat s tím, že k nějakému nepříjemnému setkání může dojít. Jak se v takové chvíli zachovat?
Nepanikařte!
Proti vám běží jeden, dva psi, v horším případě smečka. Kůň je pozorně sleduje, cítíte, že je trošku napjatý. Nebo se na něj přeneslo vaše napětí, obava z vývoje situace? Máte strach, že psi koně napadnou a ten vás shodí nebo začne neovladatelně prchat a někde vás tvrdě odloží? Nejsou to vaše obavy, které koně zneklidní – kromě samotného objektu nebezpečí ho znejistí především vaše náhle ztuhlé tělo, tvrdý tah otěží, tlak holení nebo křik. Koně nevnímají váš vnitřní strach. Reagují spíše na fyzické podněty s ním spojené než na vaše mentální ropoložení, koneckonců tohle potvrdily i vědecké výzkumy. (zdroj 1) Proto se snažte zachovat chladnou hlavu a uvolněné a pružné tělo. Svým klidem a uklidněním koně neposkytujete psovi takovou motivaci k útoku.
Požádejte majitele, aby si psa odvolal
Začít opakovaně ječet „Odvolejte si toho psa!“ není dobrý nápad. Pokud je majitel psa nablízku, koně zastavte a požádejte majitele, aby si psa přivolal a zajistil. Snažte se i s majitelem psa (psů) jednat klidně. Jesltiže jste nepříjemní a hektičtí, křičíte, stejně tak člověk na zemi může začít zmatkovat-tím hůř dopadne přivolání psa. Začne-li na něj jeho panička ječet a běhat okolo, pak to psa může spíše povzbudit. Poněkud rasantnější upozornění si však žádá laxní majitel psa, který se k místu kolize přiloudá a čeká, jak se to vyvine. Pořád však zahcovávajte chladnou hlavu a rozhodnost.
Začít opakovaně ječet „Odvolejte si toho psa!!!“ není dobrý nápad. Pokud je majitel psa nablízku, koně zastavte a požádejte majitele, aby si psa přivolal a zajistil. Snažte se i s majitelem psa (psů) jednat klidně. Jesltiže jste nepříjemní a hektičtí, křičíte, stejně tak člověk na zemi může začít zmatkovat – tím hůř dopadne přivolání psa. Začne-li na něj jeho panička ječet a běhat okolo, pak to psa může spíše povzbudit. Poněkud rasantnější upozornění si však žádá laxní majitel psa, který se k místu kolize přiloudá a čeká, jak se to vyvine. Pořád však zachovávejte chladnou hlavu a rozhodnost.
Vykliďte pole
Jestliže jste ještě dostatečně daleko – a zvláště, jedná-li se o velkého psa, je první volbou vyklidit pole. Pokud máte čas a možnost změnit trasu dřív, než si vás pes začne „moc“ všímat, je to rozumnější řešení, než mu jít naproti. Většina psů je v pohodě, ale spoléhat se na to nedá.
Dejte koni šanci se bránit
Lepší je zůstat v klidu a v rovnováze v sedle s důvěrou ve svého koně, který se dokáže ubránit. Dát koni volnost hlavy a natočit se proti psovi je jasné gesto a lepší volba, než se ho snažit vehementně omezovat otěží a navíc křičet na psa. Jestliže se kůň brání opravdovému útoku, kdy nemůže utéct, pak se otočí proti útočníkovi, skloní hlavu a zahrozí předkem, což většinu psů odradí. Že dávné instinkty nevyhasínají ani u koní domestikovaných dokládá studie týkající se reakcí koní tří plemen na hlasové projevy predátorů. (zdroj 2) V cestopisné knize z roku 1847 Kůň a jezdec popisuje cestovatel Rollo Springfield život v tabunech: Koně se k vlkům netočí ocasem, ale sešikují se do pevného falangu, ohrožují je zuby a ohánějí se předními kopyty. Hřebci se do šiku nezapojují, ale cválají kolem se vztyčenými ocasy a naježenou hřívou. Proti vlkovi vyrazí s nezměrnou zuřivostí, hlavou proti hlavě, útočí předními kopyty. Jedním výpadem hřebec často útočníka zabije nebo omráčí…
Příběh Mileny (2018) Dnes jsme při návratu z vyjížďky zažily horor. Bylo to strašné. Nečekaně nás zezadu napadl pes, velký kříženec, který se majitelce vysmeknul i s vodítkem. Mému koni se zakousl do zadních nohou, aniž bychom si ho stačily všimnout. Semlelo se to tak rychle, koně šíleli, pes je kousal. Koně se dali do nekontrolovatelného trysku, moje kamarádka spadla a je v nemocnici s těžkým otřesem mozku, má zlomené lícní kosti a díry v ruce, kde byly vidět žíly, potrhanou zadní část těla. Mého koně pes honil a kousal, visel mu v trysku na zadních nohou, pak ho potrhal za nose. Koně musel veterinář zašít, musí být zavřený v boxe a každý den dostává injekčně antibiotika. Policie hned přijela. Majitelka se k tomu postavila zodpovědně. Pes se jí vytrhl, měla ho na vodítku. (případ a fotografie použity se souhlasem jezdkyně)
Čas je proti vám
Na vyhodnocení chování koně, psa a prostředí máte často jen pár vteřin – a buďme fér, někdy má na odvolání psa pár vteřin i jeho majitel. Například, když vyjíždíte z lesa na louku, kde je někdo na procházce se psem, kterého má na volno. Berte i tohle v úvahu. Jste v terénu, buďte všímaví, co se kolem děje. To samé platí pro majitele psa – jestliže nevidí, co je „za rohem“ měl by být opatrný. Samotné přivolání psa má nějaký časový rámec jedné až tří vteřin (které se zdají předlouhé), než pes zareaguje.
Poznejte úmysly psa
Pes, který nepřetržitě štěká, obvykle neútočí. Aspoň tak je to mezi psy. Když neustále štěká, vrčí, odhaluje zuby, je napjatý – zdá se, že se chystá zaútočit. Ve skutečnosti chce spíše konfliktu zabránit. Ukazuje své zbraně a sílu s úmyslem odradit, odstrašit protivníka. Takhle se projevují psi mezi sebou a vyhodnocují, zda je moudré pustit se opravdu do boje. Také dokud psi na koně štěkají, pak zpravidla není v jejich zájmu zaútočit. Většina koní na uštěkané psy reaguje se stoickým klidem. Přesně vědí, zda se jedná o neškodné zvíře, které je sice otravné, ale neohrozí je.
Tichý pes je tikající hrozba
Potenciálně nebezpečnější a hrozivější jsou psi, kteří se před agresí chovají tiše. Ti se nechtějí konfliktu vyhnout. Jsou to psi, kteří mohou způsobit těžká poranění. Jejich energie je soustředěná na útok a neplýtvají silami na štěkot a vrčení. Naopak pes, který útočí s velkým kraválem, obvykle nezpůsobí větší škody pokousáním, zato může způsobit paniku koně (někdy násobenou panikou jezdce), ztrátu kontroly jezdce nad koněm a velké riziko pádu a úrazu.
Sesednout, nebo zůstat v sedle?
Záleží na situaci – na tom, kde se jezdec cítí bezpečněji a má koně lépe pod kontrolou. Jestliže má strach, že by situaci nezvládl ze sedla, pak by ji možná nezvládl, protože strach limituje potřebnou uvolněnost a pružnost v sedle. Nicméně jsou případy, kdy psi zaútočili i na člověka vedle koně. Je na jezdci, jak svého koně zná a umí posoudit, zda je bezpečnější zůstat v sedle, nebo slézt. Pokud kůň reaguje „zamrznutím“, je lepší slézt (viz dále).
Prioritou je vaše vlastní bezpečnost
Jestliže dojde k vyhrocené situaci s opravdu agresivním psem, pak si pamatujte, že vaše vlastní bezpečnost je prioritou číslo 1! Dělejte, co je potřeba pro vlastní bezpečí, ať už to znamená slézt z koně, uklidnit koně, vzdálit se, použít pepřový sprej, případně nechat koně, aby si to se psem „vyřídil“. Na použití „pepřáku“ v krajním případě existují rozdílné názory – někteří tvrdí, že nefunguje, jiní, že psa spíše rozzuří, další se bojí, že to psovi ublíží. Pokud kůň zpanikaří a vymkne se kontrole, je jezdec ohrožený spíše pádem a jeho následky.
Pamatujte si, že váš klid a rozvaha pomůže koni, aby zůstal v klidu. Pokud se však situace extrémně vyhrotí – pes koně skutečně napadá s úmyslem se mu zakousnout do břicha, do slabin do spodní části krku, jste v maléru. Pokud slezete, je možné, že zaútočí i na vás. Když budete utíkat, bude vás pravděpodobně pronásledovat. Máte tři možnosti – zkusíte ho zahnat rázným povelem, máte štěstí a někdo vám pomůže psa zahnat, použijete pepřový sprej, slezete a zkusíte se bránit, v krajním případě budete muset koně pustit.
Když kůň „zamrzne“
Možná jste to zažili – řítí se na vás auto nebo velký pes. Najednou vám nohy vrostou do země a nejste schopni se pohnout ani myslet. Čas se zpomalí, vnímáte to, co se děje, jako realitu mimo vaše tělo. Někdy si to ani neuvědomujete – jen cítíte, že jste zatajili dech a přestali mrkat. Jsme tak zafixovaní na to, co se děje nebo má dít, že máme tunelové vidění.
Většinou u koní zmiňujeme útěkový instinkt, ale málo se mluví o instinktu „zamrznutí“. Obojí souvisí s pudem sebezáchovy. Dr. Andrew McLean, zakladatel Australian Equine Behaviour Centre (AEBC) a ředitel Equitation Science international, se kompenzačními mechanismy zabývá a podle jeho názoru jsou některé způsoby chování, které se mylně vysvětlují jako zamrznutí. Když je zvíře apatické a nereaguje na podněty, pak to může být tzv. naučená bezmocnost, což může působit jako zamrznutí, protože kůň se zcela uzavře.
Také se kůň naučí, že může přestat dělat to, co po něm chceme – prostě se zarazí a jezdec na okamžik přeruší požadavky, než se rozhodne dělat něco jiného. Tím kůň získá pauzičku, oddech od tlaku. Zamrznutí je ve skutečnosti odměněno snížením aktivity jezdce. To ovšem také není klasická reakce „zamrznutí“.
Opravdové „zamrznutí“ je typická odpověď lovného zvířete a stejně jako útěková reakce souvisí s aktivním kompenzačním mechanismem – útěk-boj-zamrznutí. Zamrznutí je spojeno s vysokou aktivitou sympatického nervového systému, tep a krevní tlak jdou nahoru (sympatický nervový systém není řízen vědomě) – pokud stres trvá příliš dlouho, přechází do stádia naučené bezmocnosti, která je spojena s nižší tepovou frekvencí a nižším krevním tlakem a jedná se o pasivní kompenzační mechanismus.
Koně se během zamrznutí dostanou do stavu přirozené paralýzy, kdy se nemohou pohnout. Kočkovité šelmy může tato reakce odradit od dokončení lovu. Zamrznutí je tedy vhodná adaptace, která má přimět predátory, aby odešli. Pokud nebezpečí pomine, po této reakci se uvolní energie a následuje prudká akce – zběsilý útěk.
Proč koně zamrznou pod jezdcem? Podle McLeana zamrznou z podobných důvodů. Když jsou vystaveni vysoké hladině strachu a zmatku a nemají možnost sami reagovat tak, aby se z tohoto napětí uvolnili, pak je aktivní zamrznutí volbou. S opravdovým zamrznutím se setkáme spíše u ušlechtilejších plemen. Jestliže dojde ke klasické reakci zamrznutí, po které může následovat prudký výbuch energie (únik před predátorem), pak je lepší z koně slézt, zkusit s ním pohnout do strany, aby se zamrznutí uvolnilo, ale je potřeba počítat s tím, že to může vyvolat prudkou reakci. Rozhodně to je nebezpečná situace. Co si z toho vzít?
Jestliže se na vás řítí nějaký pes s nejasnými úmysly a kůň zůstane nehnutě stát – zamrznul. Stojí jako socha, ale není vnitřně klidný. Naopak. Jeho tep vám buší do holení, zrak upírá na psa, nejde s ním pohnout, na nic nereaguje. Máte pocit, že sedíte na tikající bombě. Je to tak. Počítejte s tím, že po uvolnění zamrznutí může chtít explodovat do nekontrolovatelného trysku. Je jen na vás, jak mu v tom zabráníte.
Pes a kůň v ohradě
K mnoha útokům psů na koně dochází v ohradách. Ale i naši vlastní psi občas koně proženou. Je to boj, nebo hra?
Kdo má doma psy a koně, jistě potvrdí, jak si tihle, zcela rozdílní tvorové, umí vyhrát. Zjevně z toho mají radost, jsou do hry zabraní jako malé děti. Očividně dokáží číst signály svého protějšku, úmyslně se znevýhodňují – to je chování sebe-handikapu. Hra je náročná na kognitivní schopnosti a soustředěnost. Rychlé obličejové mimikry (Rapid facial mimicry-RFM) představují automatickou odpověď – jedinec napodobuje výraz svého protějšku díky zrcadlovým neuronům. To jsou nervové buňky, které umí aktivovat určitý program (třeba pohyb) – a aktivují ho i tehdy, kdy jedinec pozoruje realizaci tohoto programu u jiného jedince. Všichni to známe. Ústa se nám sama roztáhnou do úsměvu, když se druhý rozesměje. Zrcadlové neurony řídí naši empatii. Rozumíte si beze slov. A koně a psi umí perfektě zrcadlit jednání svého protějšku, byť z jiné kategorie živočišné říše.
Jestliže si kůň a pes opravdu hrají, pak není pravděpodobné, že kůň v panice prorazí ohradu a proběhne se po D1.
Jak se bránit, když zaútočí pes na vás? Držíte koně za otěže, ten se kolem vás točí a rozhodně není klidný. Čas běží a každá rada drahá. Jisté minimální zásady ale mohou fungovat: ● Jestliže zatím jen hrozí, snažte se co nejméně hýbat, neroztahujte ruce, netočte se k němu zády, ale bokem – je možné, že si vás očichá a nechá toho. ● Nedívejte se psovi do očí. ● Pokud máte něco v ruce, v kapse, čepici, cokoliv, zkuste to po něm hodit nebo mu to „nabídnout“ jako předmět, do kterého se zakousne. ● Nějaká svačina v kapse, kterou jste si náhodou vzali na cestu, by mohla psa na chvíli zabavit. ● Použijte pepřový sprej na psy (doporučuji pořídit a brát s sebou do terénu) – pozor, ať to nestříknete na hlavu koně. ● Jestliže na vás útočí a nelze se bránit a současně držet koně, pak musíte koně buď pustit – nebo se ho pokusit stočit mezi vás a psa v naději, že ho létající kopyta odradí.
Stalo se
Holandský finanční poradce spadl letos v létě z koně při jízdě na pláži (Druidson Haven Beach), když za koněm vyběhl psík plemene west highland white pony, u nás přezdívaný „westík“. Jezdec utrpěl poranění páteře a musí venku používat invalidní vozík, protože je schopen chůze jen na krátkou vzdálenost. 63letý poradce, který byl s manželkou ve Walesu na dovolené, žaluje majitele psa o 5 milionů liber za to, že ho neměl na vodítku. Majitel psa, prohlásil, že ho má od štěněte a že není důvod, aby byl „maličký, postarší a mírumilovný“ westík příčinou úrazu. Navíc na této pláži je místními autoritami povoleno venčení psů bez vodítka.
Koetsier je zkušený jezdec, který jezdí od dětství a v dospělosti aktivně závodil. Nicméně navíc žaluje stáj, která pronajímá koně. Vedoucí skupiny jezdců údajně podruhé nacválal i přesto, že za koňmi běžel Max a štěkal. Pes vběhl pod Koetsierova koně, ten sklonil hlavu, mocně vyhodil zadníma a jezdce katapultoval přes hlavu k zemi. Stáj se hájí tím, že ročně obslouží 6000 jezdců a koně jsou na psy zvyklí, protože ve stáji se běžně psi pohybují volně.
Mezidruhová sociální hra kůň-pes
● Psi a koně se umí při hrách na sebe naladit.
● Psi i koně prezentují strategii sebe-handikapu.
● Uvolněná, otevřená huba je výraz obličeje u obou zvířat při společné hře
● Hru povzbuzují rychlé obličejové mimikry u koně i u psa
● Kůň i pes sdílejí hravou náladu.
Nejen velcí psi
Nic není černobílé. Když se mluví o napadení koně psem a zdravotní újmě koně, jezdce nebo obou, většinu lidí okamžitě napadne pitbull nebo jiné bojové plemeno. Koho by napadlo, že úraz jezdce a žalobu o 5 milionů liber způsobí pes o váze necelých deset kilogramů a výšce pod 30 cm.
Co říká zákon?
Právní odpovědnost vlastníka psa
Rozlišujeme odpovědnost správně právní a trestněprávní. Správněprávní odpovědnost je za přestupky, které zákon definuje jako společensky škodlivý protiprávní čin, který je v zákoně za přestupek výslovně označen a který vykazuje znaky stanovené zákonem, nejde-li o trestný čin. Ke spáchání přestupku je vyžadováno zavinění alespoň ve formě nedbalosti. V našem konkrétním případě jsou důležité 2 předpisy – zákon o některých přestupcích a zákon na ochranu zvířat proti týrání. Podle prvního předpisu se bude zpravidla jednat o porušení povinnosti plynoucí mu stanovenou obecně závaznou vyhláškou obce nebo kraje vlastníka. Nejtypičtější příklad je, když vlastník umožní psovi volně pobíhat na místech, kde to povoleno není. Co se týče zákonu na ochranu zvířat proti týrání, tak v jeho režimu
stačí, jak jsme uvedli výše, pouze nedbalost. Způsoby týrání jsou v tomto zákoně vyčteny demonstrativně a zakázána je i jakákoliv propagace týrání zvířat.
Při trestně právní odpovědnosti ponese odpovědnost osoba, která měla psa v držení v době spáchání skutku (nemusí to být vlastník zvířete). Trestné činy spáchané psem se dělí na 2 skupiny. Do první skupiny patří trestné činy, při kterých vlastník úmyslně využije svého psa při spáchání činu, a tudíž se bude jednat o úmyslné zavinění. Naopak ve druhé skupině se nachází trestné činy, kde pes jedná bez pokynu majitele a zavinění tak bude většinou nedbalostní.
Pes je „pachatelem“
V této skupině tedy nalézáme zpravidla omisivní jednání vlastníka (psa nehlídá, neopatří ho košíkem atd.). V důsledku těchto pochybení pak pes napadne člověka, jiné zvíře a nebo způsobí škodu. Vlastník by si měl vždy počínat tak, aby v důsledku chování jeho psa nedošlo ke škodám na zdraví či majetku. Vlastník by měl znát nebezpečnost psa a podle toho učinit opatření k zabránění výše zmíněných škod, v opačném případě odpovídá za škody tak vzniklé. (publikováno se souhlasem kanceláře AZlegal)
Když jezdec v důsledku útoku psa na koně spadne Ustanovení § 2900 občanského zákoníku stanoví, že vyžadují-li to okolnosti případu nebo zvyklosti soukromého života, je každý povinen počínat si při svém konání tak, aby nedošlo k újmě na svobodě, životě, zdraví nebo vlastnictví jiného. Existuje-li tedy příčinná souvislost mezi jednáním vlastníka psa a vznikem škody (např. úraz způsobený pádem z koně, který se splašil kvůli volně pobíhajícímu psovi), je vlastník psa povinen nahradit vzniklou újmu. Z tohoto pohledu je nedůležité, zda došlo ke zranění jezdce nebo koně, podstatný je pouze vznik újmy (škody). (Zdroj - AZlegal)
Zatím se pohybuje v rovině nedbalosti – ale co když jde o úmysl? Pes jako zbraň?
V této skupině trestných činů je tedy zásadní si vymezit pojem „zbraň“. Je to „cokoli, čím je možno učinit útok proti tělu důraznějším způsobem“. „Zbraní
se tu rozumí nejen zbraň v technickém slova smyslu (např. střelná zbraň, sečná zbraň jako šavle, bodná zbraň jako kord), ale jakýkoli předmět způsobilý přivodit zranění.“ Nejvyšší soud pak ve svém rozhodnutí uvedl, že pokud je pes na oběť poštván, může být za zbraň opravdu považován. V těchto případech dovodíme úmyslné zavinění vlastníka, který svého psa použije k útoku proti někomu jinému a zároveň mu musí být jasné následky toho střetu. (ty se budou samozřejmě lišit podle fyzických vlastností psa i člověka) Tímto způsobem tak jde naplnit celá řada skutkových podstat – například vražda, těžké ublížení na zdraví, vydírání aj. Je to krajně nepravděpodobné – ale mezi lidmi se dějí různé věci. (zdroj 3)
https://www.researchgate.net/publication/251523398_Reactivity_to_humans_and_fearfulness_tests_Field_validation_in_Polish_Cold_Blood_Horses
Social Behaviour of Horses in Response toVocalisations of Predators – Iwona Janczarek 1 , Anna Wi´sniewska 1 , Michael H. Chruszczewski 2, Ewelina Tkaczyk 1, Aleksandra Górecka-Bruzda 3,* (2020)
https://azlegal.cz/pes-jako-zbran-za-trestny-cin-je-odpovedny-jeho-majitel/
Buďte první! Přidejte komentář